Hrabě Monte Christo

Nových adaptací klasických děl není nikdy   dost, a tak každá generace přináší novou   verzi. A jak už to tak bývá, základní námět   zůstává zachován, pouze průběh děje se v   některých ohledech liší od literární   předlohy Alexandra Dumase staršího. Edmond   Dantès tentokrát s tváří, kterou mu   propůjčil Pierre Niney, jenž se postavy zhostil   skvěle. Aby ne, když už produkce dala filmu   důležitost. Výprava je velkolepá a nezbytně   nutná pro každou postavu. Nejsou to jen dobové   kostýmy, které zapůsobí. Ty jsou   samozřejmostí, ale málokterý tvůrce se   obtěžuje například s líčením a účesy.   Tady je to naopak. Samotný děj není   uspěchaný. Srozumitelná plynulost a   dobrodružná atmosféra skromně navozují dojem   příjemného filmového zážitku. Z literární   předlohy však scénáristé zřejmě pojali jen   to nejnutnější, co doplňují nápady podle   své vize. A právě tím se toto filmové   zpracování trochu liší od všech   předchozích. Historická věrohodnost své doby   sice dostala jako obvykle pořádně na frak, ale   v kontextu čisté popcornové zábavy v rámci   dotyčných dobrodružství opět nepůsobí   příliš zoufale. Stopáž filmu se sice nezvykle   blíží třem hodinám, ale ubíhá tak rychle,   až je to skoro překvapivé. To znamená jediné.   Film dokáže diváka oslovit a udržet jeho   pozornost. Stále se něco děje, tudíž   neexistují hluchá místa, takže je snadné   přehlédnout, že charakterově všechny postavy   postrádají patřičnou psychologickou hloubku, a   tím pádem i jejich progresivnější tah na   branku. Účel filmu je však splněn a to je pro   tvůrce nejdůležitější.

Cože?
Místo velkofilmu ze země proslulého spisovatele   a dramatika jsem viděl bezhlavou, beztvarou   patlanici. To, že si leckde ohýbá originální   dějovou linii a dataci, by se možná dalo   pochopit pokud bych výměnou za to dostal   nějaký strhující příběh. Jenže tři hodiny   se na mě lepila jen nuda a šeď, místy   postrádající jakoukoli (i zcela elementární)   logiku. Úhel pohledu, který tvůrci zvolili, mi   přijde velmi nešťastný. Kdo zná originál,   bude asi jen kroutit hlavou; a kdo nezná, možná   zase nepochopí proč se tam leccos vůbec děje.   Oproti prastaré verzi s Chamberlainem je tohle   hanebný úpadek.