Kapsy plné dynamitu

║Rozpočet   $-miliónov║Tržby   Celosvetovo $700,000║ No tak   oproti dolárovej trilógii o   tomto filmu som doteraz nič   nepočul a popri tom sa môže   úrovňou porovnávať s   ktorýmkoľvek z tej   ospevovanej Leoneho elity. Je   to akčné, dramatické,   drsné, surové a miestami až   neskutočne zábavné, no   proste Sergio Leone cvála po   celý čas v plnej paráde!   __James Coburn a Rod Steiger   sa stala vo filme dvojica na   pohľadanie, neskutočne im to   sadlo. /videl v kine: 95%/   (videl na festivale Art Film   Fest 2010) __Vrecká plné   dynamitu je jeden z filmových   vrcholov festivalu, úžasný   zážitok, takéto filmy   patria do kina, pre ne milujem   strieborné plátno__

Juan Miranda je sprostý   bandita, který jako vůdce   své početné rodiny olupuje   dostavníky nebo náhodné   kolemjdoucí a jediné co ho   zajímá je nějaký ten zisk.   Nějaká mexická revoluce,   která zuří všude kolem ho   ani náhodou nezajímá. Při   výkonu svého povolání se   náhodou střetne s tajemným   cizincem, jezdícím na   motocyklu, který jednu věc   ovládá skutečně bravurně   – zacházení s dynamitem.   Onen cizinec, Ir jménem John   nemá strachu z Mirandova   gangu ani co by se za nehet   vešlo a všechny jeho   zlomyslnosti mu vypečeným   způsobem vrací. Jenže Juan   ho zabít nechce – s jeho   uměním v zacházení s   dynamitem by mu byl naopak   velmi užitečný. V Mesa   Verde totiž zahálí spousta   zlata a peněz za zdmi   místní banky a John by mohl   být klíčem k jejím   zavřeným dveřím. Ir však   nemá nejmenší zájem se k   Mirandovi připojit a tak se   jejich cesty na čas   rozcházejí. Znovu se   setkávají právě poblíž   onoho zlatýho dolu,   stráženýho velkým   množstvím vojáků. Slovo   nakonec dá slovo a Miranda se   těší na největší akci   svého života. Všechno však   dopadne jinak a z obyčejného   bandity je najednou jeden z   velkých hrdinů   revoluce…
V druhém   filmu z „Americké   trilogie“ se přesouváme do   Mexika během revoluce, takže   to není doba o nic méně   drsná, než v předchozích   filmech. A to je právě to,   co Leonemu dokonale sedí.   Jeho typický styl je velmi   čitelný i v tomto díle,   přestože ony slavné   několikaminutové záběry do   obličejů špinavých mužů   jsou omezeny na naprosté   minimum. Ovšem jiné devizy   zůstávají – režisér   opět nešlápl vedle v   obsazení, kdy u mě sice Rod   Steiger na charismatického   Jamese Coburna zpočátku   docela ztrácel, ale čím   víc se stopáž blížila   oněm 150 minutám, svoje   manko rychle smazával. Film   má navíc několik opravdu   překvapivých scén, jež se   nebojím nazvat   několikanásobnou gradací. A   i jinak je tu i pár opravdu   vypečených situací či   hlášek, u kterých mi cukaly   koutky. Ačkoliv uznávám že   žádné velké překvapení   či zásadní zlom se nekoná,   tak se na to celou dobu kouká   opět výborně. Navíc ta   hudba! Leoneho dvorní   skladatel Ennio Morricone měl   opět asi svůj den, když k   týhle věci komponoval svou   hudbu. Opět tak   neuvěřitelně pozvedl   zážitek z už tak skvělýho   filmu a já před ním můžu   jenom smeknout. A doufat že i   přes svůj dnes již   požehnaný věk vydrží   skládat i nadále.
PS:   Už se těšim na Tenkrát v   Americe.
PPS: „K   zemi, troubo!“

Mene znamy snimek Sergia   Leoneho, ale opet klasika,   Leone je pro me nejlepsi   reziser westernu (spolu s   Fordem), coz Americane neradi   slysi.......Kapsy jsou hodne   politicke a odhaluji Leoneho   levicacke presvedceni, mexicka   revoluce, Pancho Villa, knizka   od Marxe v podpazdi, podobne   politicky zamereny je   napriklad film Viva Zapata!

Sergio Leone a Ennio   Morricone. Tato jména ve   spojení už hovoří za vše.   Máme tu další drsný a   zároveň zábavný spaghetti   western, který opět slibuje   podívanou, jakou známe už   od dob dolarové trilogie či   z naprostého filmového   spaghetti westernového   fenoménu 'Tenkrát na   Západě'. A tady vlastně   nastává takový malý   zádrhel. Svojí atmosférou,   technickými postupy a   zábavným aspektem snímek   nemá čím překvapit. Ale to   vůbec neznamená, že by to   byl v daném žánru špatný   film. Ba naopak. Opět se zde   ukazuje naprostá Leoneova   genialita v plné velikosti.   Sestřih obrazů a zvuků   stále vytváří neskonale   skvělou podívanou, která   patřičně hýbe dějem.   Máme tu dvě hlavní postavy.   Obyčejného, a jak se   říká, vyčůraného,   zlodějíčka, a tzv. mistra   dynamitu využívající své   schopnosti ku prospěchu   svému. A jejich příběh se   odvíjí na pozadí mexické   revoluce, což dává šanci   také dramatizaci a   politickému poselství. To   vše smíchané s patřičnou   dávkou humoru. I tak scény   poprav mexických   revolucionářů šokují   stejně intenzivně, jakost   scény německého holocaustu   u jiných snímků. Je to   však jen nutný doplněk pro   lepší uchopení doby, kdy se   děj odehrává. Nechybí tu   samozřejmě ani nelogické   situace. Například scéna,   ve které se uprostřed   ničeho opravuje prostřelená   motorka. Ale proč s tím   otrávit. Snímek není tak   známý, jako ty výše   zmíněné, což je vcelku   škoda. A jen tak pro   zajímavost. Zahrál si tu i   italský herec Rik Battaglia,   kterého známe převážně z   několika německých mayovek   v rolích padouchů.

Sergio Leone má zajímavý   filmový rukopis, alespoň u   těch filmů, které jsem   viděl, ale nemusí sednout   každému. Dlouhé záběry,   dlouhé stopáže, zajímavé   obsazení, netradiční   kamera, originální hudba a   nečekené zvraty a nápady,   to je i tento film. Přesto   chvílemi utíkal pomalu a ani   na druhé podívání si   vlastně nejsem zcela jistý   zda hodnotím správně...

Ať už pod kterýmkoliv   názvem, je to příliš   dlouhé, obzvláště v   závěrečné fázi boje. A to   prý Sergio Leone odstranil   ještě dalších 40 minut   děje!
Roda Steigera   znám spíš jako staršího   muže a proto je tato jeho   mladší podoba celkem   zajímavá. Z mého pohledu   herecky převálcoval Jamese   Coburna.
Téma   specifického přátelství,   které je v Leonových   westernech stěžejní, má   obvyklý vývoj a scény s   dynamitem vnáší do děje   trochu neobvyklosti. Naopak   kulomety a jiné prostředky   hromadného zabíjení mi   dojem z filmu kazí. Také   extrémně zpomalené   vzpomínkové scény mladé   trojice nejsou zrovna   příjemné.
Takže   nejpoutavější je začátek   v dostavníku a Juanův   monolog pod stanovou plachtou.