Dvorní šašek

Hudební komedie s Danny Kayem   potěšila moje srdéčko.   Jako milovníka starších   amerických filmů, zejména   muzikálů, westernů a   kriminálek, mě příběh   zaujmul tak, že jsem se   podíval i na reprízu filmu   (po nahrání na modem) po   týdnu. Děj filmu je přesně   tak naivní, že zapadá do   papundeklových kulis a do   křiklavých kostýmů.   Příběh vnímám   částečně jako parodii na   rytířské filmy, jejichž   boom přišel o několik   desítek let později. Danny   Kaye je u nás známý méně,   filmy, ve kterých slavil   úspěch, u nás nešly z   politických důvodů, ale ve   Státech patřil ve své době   mezi nejoblíbenější   komiky.

Možná jako divadelní kus by   příběh byl zajímavý, buď   film značně zestárl nebo   nejsem tím správným   divákem, mě se film nelíbil   a ani jej nedokoukal. Jedině   pozitivní věc, uvidět   mladou, krásnou Angelu   Lansbury, kterou známe   hlavně z 90 let v roli   slečny Marple nebo Jessicy   Fletcherové...