Dva supernosáči

Aj keď jednoducho spracovaný   film pre nenáročného   diváka, vďaka vtipu dvoch   hlavných postáv i pekných   dievčat sa dá hodnotiť ako   lepší priemer. V   jednoduchosti je krása a pri   tomto filme to naozaj platí.   Typická oddychovka.

I když Německé filmy moc   nemusím tak tahle série   komedií byla v osmdesátých   docela zábavná a   koukatelná.Něktéré situace   dobře vtipně udělané.

Je to tak, jak se říká.   Cesty páně jsou   nevyzpytatelné. A tak se   potkali dva. Mike a Thomas.   Každý vlivem daných   okolností. A jak tak mezi   sebou dumají, rozhodnou se   založit soukromou detektivní   kancelář. A začnou se dít   věci. První filmový počin   ze tří (snímek natočený   rok před tímto vydaný po   českým názvem  ´Dva   nosáči a rádio´ je jen   výmysl české vydavatelské   firmy Vapet, neboť do této   série nepatří) z bývalého   Západního Německa na   dnešní dobu plného   bláznivých komedií a   sitcomů bohužel značně   zestárnul, ale to neznamená,   že by již nebyl   shlédnutelný. Naopak. Z   nostalgického hlediska i   nadále je, jen je třeba na   to shlížet okem   shovívavým. Ve své době to   byl velice úspěšný film,   byť je to z dnešního   měřítka až   neuvěřitelné. Pomalé tempo   vyprávění, tak lehký   humor, že lehčí snad už   být ani nemohl a   vyprodukované blázniviny   spíše vyvolávají údiv,   že to někoho vůbec   pobavilo. Jediné co z filmu   stále číší je letní   nálada a zář krásných   osmdesátých let. Snímek   skutečně jen pro nostalgiky   pro diváckou pohodu a   odlehčení těžkého dne.   Jména Thomas Gottschalk a   Mike Krüger byl v Západním   Německu stejný pojem, jako   třeba Terence Hill a Bud   Spencer. U současné nové   divácké generace však už   nemají sebemenší šanci.