Dva supernosáči

Je to tak, jak se říká. Cesty páně jsou   nevyzpytatelné. A tak se potkali dva. Mike a   Thomas. Každý vlivem daných okolností. A jak   tak mezi sebou dumají, rozhodnou se založit   soukromou detektivní kancelář. A začnou se   dít věci. První filmový počin ze tří   (snímek natočený rok před tímto vydaný po   českým názvem  ´Dva nosáči a rádio´ je   jen výmysl české vydavatelské firmy Vapet,   neboť do této série nepatří) z bývalého   Západního Německa na dnešní dobu plného   bláznivých komedií a sitcomů bohužel značně   zestárnul, ale to neznamená, že by již nebyl   shlédnutelný. Naopak. Z nostalgického hlediska   i nadále je, jen je třeba na to shlížet okem   shovívavým. Ve své době to byl velice   úspěšný film, byť je to z dnešního   měřítka až neuvěřitelné. Pomalé tempo   vyprávění, tak lehký humor, že lehčí snad   už být ani nemohl a vyprodukované blázniviny   spíše vyvolávají údiv, že to někoho vůbec   pobavilo. Jediné co z filmu stále číší je   letní nálada a zář krásných osmdesátých   let. Snímek skutečně jen pro nostalgiky pro   diváckou pohodu a odlehčení těžkého dne.   Jména Thomas Gottschalk a Mike Krüger byl v   Západním Německu stejný pojem, jako třeba   Terence Hill a Bud Spencer. U současné nové   divácké generace však už nemají sebemenší   šanci.

Aj keď jednoducho spracovaný film pre   nenáročného diváka, vďaka vtipu dvoch   hlavných postáv i pekných dievčat sa dá   hodnotiť ako lepší priemer. V jednoduchosti je   krása a pri tomto filme to naozaj platí.   Typická oddychovka.

I když Německé filmy moc nemusím tak tahle   série komedií byla v osmdesátých docela   zábavná a koukatelná.Něktéré situace dobře   vtipně udělané.