Dokonalé repliky

No konečně se K.Reeves   představil i jinak,než v   roli mlátičky,na kterého by   neměla ani celá bývalá   armáda sovětského svazu.   Nebudu se pozastavovat nad   různými absurditami,   kterých je v tomto filmu   habaděj,je to prostě takové   lehké sci fi a to k tomu   patří,já jsem se bavil.

Nápad na film výborný.
Ovšem chce se Ti brečet,   když zjistí, že nedokáže   zachránit všechny. Otázka   zní - jak s tím potom žít?

Velmi zajímavý sci-fi   příběh, který mě bavil.   Keanu Reeves hrál   přesvědčivě a film ani   chvíli nenudil. Překvapuje   mě celkem, že film nasbíral   hodně negativních   hodnocení.

Vědec Will pracuje na nápadu   převádět lidskou mysl po   smrti člověka do robota.   Svým způsobem se mu to   daří, ale jako obvykle se   musí ještě vychytat   nějaké ty mouchy. Jedné   noci mu během automobilové   nehody zemře žena a děti.   Co ho následně napadne již   musí být každému   okamžitě jasné. Popadne ho   jistá posedlost a   následující události   dostanou za své. Sci-fi   snímek zajímavý, ale   bohužel napsaný tak, že po   divácké stránce nemá čím   překvapit. Prostě to   vnáší pocit, že něco   takového tu už nejednou   bylo. Předvídatelnost děje   je tudíž docela silná.   Nějakých nových nápadů se   tu nelze dočkat. Dramatizace   poukazuje na všelijaké   intriky, u kterých to ale v   rámci napětí poněkud   skřípe. Mnohé dialogy   taktéž nějak vyznívají   podivně. Keanu Reeves se s   tím sice popral dobře, ale i   tak je to vcelku na   pováženou. A tak se stalo,   že ani citová stránka   nefunguje tak, jak by měla. U   takového žánru je potřeba   si všimnout také CGI.   Grafika taktéž známá, ale   přijatelná, avšak animace   zase budí jen rozpaky.   Snímek tak vypadá, jakoby   spíše pocházel někdy z   devadesátých let. Kromě   popsaných neduhů tomu chybí   pořádný drive, ctižádost   a hlavně nějaký nový směr   na myslitelné úrovni. Takhle   snímek jen bohapustě projede   myšlenkami a zase zmizí.

Miluji prosté,
v různých směrech   úsměvně naivní a   přímočaré oldschoolové   scifárny, kde si autoři s   ničím nedělají starosti;   nejde jim o realitu, ale o   příběh který pomocí   sci-fi kulis chtějí   divákovi vyprávět. Při   sledování Replicas jsem se   úplně přenesl do té doby,   kdy se různí   frankensteinové a umělé   bytosti s trochou nadsázky   vařili doma ve vaně z   žabince a pudingového   prášku, aby pak svou   existencí mohli nastavovat   lidské společnosti   zrcadlo.
Holt ta   sentimentalita tentokrát   odvedla svou práci.

PROCESOR!
Tak začátek byl zdrcující,   cvičí tam jako na   spartakiádě a důležitě   říká nějaký parametry,   kterým normální smrtelník   nemůže rozumět. Nicméně   když se tedy mi lepšolidi   dozvíme vo co de, tak to   nabírá ten správný spád a   já se nestačil nudit.