Deník Anne Frankové [TV film]

Strhující a velmi emotivně   natočený film podle   zápisků dospívající   židovské dívky. Nejvíce   emotivní jsou právě ty   momenty, kdy ukrývaná rodina   doufá v brzké osvobození a   vzájemně si dodávají   naději. Ještě více   zapůsobí na diváka   závěrečná pasáž, kdy je   rodina Frankových   deportována do   koncentračního tábora.   Dramatická realističnost, s   jakou jsou vykresleny   nelidské podmínky, jimž   byli Židé v lágrech za   války vystaveni, je   konsternující. Z mého   pohledu není filmovému   přepisu známého bestselleru   cokoliv vytknout - výborný   scénář, herecké výkony a   neuvěřitelný pocit   autenticity. Těch míst   naplněných bolestí a   emocemi je zde mnoho,   nicméně v první části asi   nejvíce bere za srdce odchod   Frankových do úkrytu,   nechávajíc v bývalém bytě   osamocenou Anninu kočku. Je   bolestné rozloučení dívky   s milovaným zvířátkem. V   díle druhém není třeba   jakýchkoliv slov ke scéně,   kdy Margot umírá Anně v   náručí. Film, který ve   Vás zanechá skutečně   silnou stopu a nutí Vás   přemýšlet nad zlem, jíž   představovala nacistická   moc.

Skvělý film, strhující,   dojemný, emotivní,   bolestný... Není mu co   vytknout. Není divu, že jako   kniha byl Deník přeložen do   mnoha jazyků a byl velmi   populární. Film se nemá za   co stydět a herecké výkony   jsou zde také brilantní.   Celé to nechá ve vás velmi   silný dojem. Doporučuji.

Téma holocaustu bude už   navždy děsivým mementem   naší civilizace. Žádná   kniha ani žádný film   nemůžou naplno vystihnout   útrapy těžce zkoušených   lidí, ale přesto je potřeba   je stále číst a sledovat -   zvlášť takové, jako je   Deník Anne Frankové. Kolik   takových rodin zmizelo beze   stopy v nacistických   plynových komorách, kolik   dětí odjelo v   zapečetěných dobytčácích   jenom z českého Terezína,   kolik jich bylo v celé   Evropě??? To už asi nikdo   přesně nespočítá... Ale i   kdyby to byla jen jedna   jediná rodina, jen jedna   jediná Anne Franková, stojí   za to hluboce před jejím   příběhem smeknout. A   zamyslet se nad jeho   poselstvím...

Cíleně nevyhledávám   snímky s tématem holocaustu,   mám s nimi poměrně velký   psychický problém. K tomuto   jsem se dostala omylem při   přepínání mezi programy,   zrovna začínal a zaujal mě   B. Kingsley. Jak to dopadlo si   můžete přečíst výše,   scénu se stříháním vlasů   v lágru a konečnou se smrtí   Margot jsem skoro nezvládla.   To co se přede mnou odehrálo   byla výpověď o nadějích,   zklamání, hrdosti,   přežití bez CGI efektů,   pyrotechnických výbuchů a   dalších filmových pomůcek.   Vše stálo na hereckých   výkonech a byla to herecká   symfonie, smutné je, že to   byl jeden příběh z mnoha,   které se v té době udály,   doufám, že se to nikdy   nebude opakovat.

Tak podivte, jak říká   svérázný lidový vypravěč   Jiří Paroubek, že jde o   příběh holandské   židovské dívky, která   zemřela v pracovním táboře   za druhé světové války, a   její otec vydal po válce   její deník, ví určitě   každý respondent nebo   každý uživatel filmové   databáze. Film je celkem   zdařil natočen, české   reálie vydávané za   Amsterdam, celkem zajímavé.

No teda - pěkná hovadina,   kvůli tomuto filmu se mi ale   vůbec nechce do studia této   knihy! Alespoň ty scény z   Osvětimi mohly být   propracované, šokující,   dramatické, úzkostné, když   už je dopředu jasné, že   víc jak polovina filmu o   životě nějaké holky v   úkrytu, bude stát za nic (v   tomhle mi film připomněl   současný životopisný   "Já, Olga   Hepnarová").   "Ďáblova čísla"   s Kirsten Dunst a Brittany   Murphy jsou oproti tomuto sto   a jedna, bohužel ale   nedoceněné. Alespoň Sir   Kingsley je vždy zárukou   toho, že u filmu vydržíte   až do konce. Na druhou stranu   právě on bývá vždy   zárukou kvalitního snímku,   tohle to se ale minulo   účinkem.