Cizinka s mou tváří [TV film]

Astrální cestování, astrální projekce.   Příběh odloučených dvojčat, zdůvodněná   adopce pouze jednoho je hodně přitažená za   vlasy, není ani napínavý, ani mysteriózní.   Možná je film zajímavý pro diváka, který se   zajímá o existenci podobných dimenzí v   prostoru vesmíru, které umožňují cestovat   "astrálnímu tělu", ale pro mě je to   pouhá fantazie a to ještě ne právě dobře   natočená. Ve filmu se stále opakuje dokola   pouze jeden motiv, rozhovory mezi Laurie a Liz   nudí. Na středeční ráno snesitelné, večer   bych to vydejchával ztěžka.

CIZINKA S MOU TVÁŘÍ

Začalo to   zajímavě.Tajemná atmosféra dopadá na diváka   od první minuty a ten má i díky sympatické   hlavní hrdince pocit, že tohle béčko nebude   ztráta času a možná se z toho vyklube něco   velkého. Samozřejmě nevyklube a to ani v   případě, že věříte na astrální projekci.   Zápletka byla sice od počátku podivná, ale   určitě se z ní dalo vytěžit daleko víc.   Uzavřít mysteriózní film není jednoduchá   věc, ale když se to povede, tak je přízeň   většiny diváků předem zaručená. Jenže po   slibném začátku film sklouzne do šedivého   průměru a atmosféra odejde neznámo kam.   Nakonec se vám srdce rychleji nerozbuší dokonce   ani v okamžicích zvratů nebo překvapivých   odhalení. Tady se pořádný a šokující   závěr vyloženě nepovedl a tak vznikla jen   poněkud vlažná adaptace románu, která s   výjimkou několika momentů, sklouzla do   bezvýznamné filmové epizody, na kterou rychle   zapomenete.

Chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu   vžil, protože pojednává o něčem, co ne že   bych absolutně vylučoval, ale spíš o tom   pochybuji. Pak už se některé zvraty a odhalení   daly předvídat...