Cizí oběd [2k digital]

Je s podivem, jak v indickém   organizovaném zmatku věci   dorazí, kam mají a chybička   se vloudí jen jednou za   milionkrát... a to je právě   na životě skvělé, jak už   s oblibou pravíval Forrest   Gump - nikdy nevíte, co si   rozbalíte - třeba i cizí   oběd s psaníčkem, které   může být začátkem   krásného přátelství   (minimálně :-)) Pěkný   výlet, daleký, ale stál za   to - voněl cizokrajným   kořením a člověčinou, se   všemi svými smutky,   nadějemi i zklamáním a moc   příjemně, zejména díky   hercům, ubíhal... a i když   obrazovka stále neumí   přenášet vůně, stejně je   dobré mít v sousedství   indickou restauraci,   maloměšťáci alespoň   indickou kuchařku :-) A jak   takový neoblíbený (mnohdy i   nenáviděný), obyčejný   předmět, jako je přepravka   na jídlo, dostává úplně   jiný smysl, že?

Indické romantické překvapení
Indický romantický   snímek,který mě velmi mile   překvapil.Všechno je trochu   jiné než v jiných   romantických filmech a to   nejen prostředím indického   města,ale drobnostmi   příběhu kterých jsem si   všimnul.Vlastně je to svým   způsobem americká   kybernetická ONA,jen místo   softwaru a elektroniky se   stále používá propiska a   papír.Také zde nalezneme   ztracené lidi v každodenním   zaběhnutém všedním   dni,kteří najednou jsou plni   očekávání něčeho trošku   hezčího,citovějšího,když   ten druhý sdílí vaše   pocity a dělí se o ty   své.Jak tohle může   dopadnou,když on je starý   vdovec a ona mladá,krásná   vdaná žena?

Jen škoda, že snímek s   postupem času sklouzává od   podmanivé vůně symboliky   uzavřené v kmitlících k   předkládání vyčpělého   sentimentu na stříbrném   podnose.
A pak že   láska neprochází žaludkem   a indická filmová produkce   je nestravitelná.

Mně se moc líbila ta linie   čtení vzkazů a   vyprávění, která dala   celému příběhu tu   příjemnou auru, bez které   by to nebylo to pravé   ořechové. Moc hezký   příběh, který není vůbec   prázdný, je v něm spoustu   hlubokých lidských citů a   já jsem se tam sama v pár   momentech také našla, o tom   to přece je a vůbec   nezáleží na tom, v které   zemi žijeme .Je to o nás, o   obyčejných lidech, kteří   máme podobné bolístky na   srdci a mnohdy se i přes tu   bolest umíme usmívat nad   štěstím těch druhých tak   jako Saajan a že to není   vůbec lehké, to mně asi   každý potvrdí. Ano takový   okamžik tam skutečně byl i   když to byl jen krátký,   téměř nepostřehnutelný   moment. Dabba řadím mezi ty   malé, ale přitom velké,   citlivé, mírně úsměvné a   dojemné filmy, které ráda   doporučím dál.