Chci žít!

Mladá Barbara přichází do San Franciska, aby se zde živila jako prostitutka a podvodnice. Brzy skončí ve vězení, a když si odsedí svoje a je propuštěna, stane se na nějakou dobu volavkou pro dva hazardní hráče, Emmetta Perkinse a Johna Santa. Setkání s pohledným barmanem Henrym Grahamem ale od základu změní její život. Barbara se vdá a narodí se jí dítě. Rodinná Idylka však vezme za své kvůli Henryho drogové závislosti. Zoufalá a zničená Barbara se rozhodne hledat pomoc u Santa a Perkinse, kde ji však společně s oběma muži zatkne policie a obviní z vraždy postarší vdovy…

Podle známého procesu, který se odehrál v roce 1953, natočil Robert Wise angažovaný film, jehož poselství je namířeno proti trestu smrti. Tím, že se režisér orientoval na reakce soudobého tisku, podařilo se mu vytvořit naléhavé dílo s polodokumentárním vyzněním.
Je zavražděna bohatá vdova. Při pátrání po vrahovi padne podezření na již trestanou ženu (Susan Haywardová) z pochybného prostředí. Je zatčena a postavena před soud. Ačkoli se nepodaří jednoznačně prokázat její vinu je prohlášena vinnou a odsouzena k trestu smrti, přičemž negativní úlohu zahrála zaujatost soudu. Mučivou sekvenci v plynové komoře lze na plátně vidět do posledního okamžiku.

Americký kriminální snímek vychází ze skutečného případu ženy odsouzené k smrti za zločin, který nespáchala. V roce 1958 ho podle článků Eda Montgomeryho a dopisů Barbarty Grahamové natočil režisér Robert Wise. Do hlavní role ženy, která skončí za dveřmi plynové komory, byla obsazena Susan Haywardová, která za svůj odvážný herecký part získala v roce 1959 Zlatý glóbus a Oscara. Film získal ještě dalších pět nominací na Oscara (za černobílou kameru, režii, střih, zvuk a adaptovaný scénář), dvě nominace na Zlatý glóbus (film-drama, režie) a další ceny.

V 50. letech se Susan Hayward profilovala jako mimořádně zdatná a všestranná herečka, přičemž největší uznání jí přinášely role v životopisných filmech (With a Song in My Heart, 1952 a I’ll Cry Tomorrow, 1955 ad.). Oscarový triumf ale mohla slavit až díky impozantnímu výkonu v další úloze s reálným předobrazem v dramatu Roberta Wise Chci žít! Hayward v něm představuje usvědčenou vražedkyni Barbaru Graham, která se v červnu 1955 stala třetí ženou ve státu Kalifornie popravenou v plynové komoře. Jak je pro mainstreamovou kinematografii zvykem, tvůrci s realitou nakládali selektivně: zatímco ve skutečnosti málokdo pochyboval o vině odsouzené, ve filmu jsou fakta manipulována tak, aby bylo dosaženo silnější emocionální odezvy publika. Přesto se snímek odehrává v odměřeném realistickém módu a vyhýbá se nástrahám přehnané sentimentálnosti, ke které by látka mohla svádět.

Milan Hain - Noir Film Festival