Černý narcis

Barevný anglický film z roku 1947 - Černý narcis, je dle mého názoru nádherně zpracovaný film, v hlavní roli hraje úžasná Deborah Kerr, která přichází do kláštera, aby zapomněla na svůj předešlý život. Zde dostává jméno sestra Clodath. Shakespearovsky laděný film režisérské dvojice M.Powell a E.Pressburger, kteří se současně podíleli na scénáři, a když si uvědomíme, že Himaláje a jisté území Indie je vlastně natočeno v Londýně v ateliérech, a v anglických zahradách, je i teď pořád co obdivovat. Děj se odehrává v jednom ženském klášteře vysoko v horách. Každá zde žijící jeptiška má za sebou nějak pohnutý život, a důvod pro který se snaží být něco platná, především pomáhat zde žijícím lidem. Tato snaha je ovšem často problematická, protože se nacházejí v naprosto odlišné kultuře, než na jakou byly z Evropy zvyklé, a i na dcery církve zde číhá nebezpečí v podobě pokušení……


Marta Holubová-clara.bow

Psychologickému dramatu z roku 1947 patří v dějinách britské kinematografie čestné místo nejen za jeho mimořádnou kameru (Oscarem oceněný Jack Cardiff), ale i jako jednomu z prvních děl s intenzivním erotickým nábojem. Román Rumer Goddenové posloužil jako předloha příběhu o skupině anglikánských jeptišek, jež se snaží na odlehlém místě v Himálaji přebudovat palác orientálního vládce na ošetřovnu a školu pro místní děti. Komunita jeptišek, řídící se přísnými pravidly, naráží na smyslnou atmosféru tajemstvím opředeného místa vysoko v horách, jež autokratickému rádžovi v minulosti sloužilo jako harém. Důrazem na konflikt mezi disciplínou a vášní předjímají Powell a Pressburger jeden z ústředních motivů Červených střevíčků, v případě dramatu s kontroverzním tématem potlačených tužeb řádových sester však mnohem víc těží z mystické moci krajiny (podobně jako v Cestě k cíli). Cenu americké Akademie získal i výtvarník Alfred Junge, jenž se spolu s Cardiffem nejvíce zasloužil o vytvoření iluze úchvatné himálajské scenerie v londýnských studiích Pinewood.
(45.MFF Karlovy Vary)