Obsah filmu CERN aneb Továrna na absolutno
Dokumentární snímek o největším urychlovači částic na světě (LHC), který se nachází nedaleko švýcarsko-francouzských hranic. Na pozadí prvního spuštění LHC v září 2008 autor v úvodní části časosběrného dokumentu popisuje instituci CERN – Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire), vysvětluje experimenty a očekávané výsledky, technologickou náročnost projektu a v neposlední řadě i rizika lidského faktoru. Film končí poruchou přístroje koncem roku 2008. – Katedra dokumentární tvorby FAMU – 5. ročník (absolventský film).
Filmová ročenka 2010
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Na filmu se podíleli: FAMU a jiné školy
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení:
Přidáno: 17.9.2011
REAKCE NA LIDSKOU HLOUPOST A OMEZENOST
Nemohu souhlasit s uživatelem jmenuji.se.libor. Tento dokument naopak považuji za vynikající a experimenty v CERNu za vrcholný úspěch soudobé vědy. Tvzení o tom, že urychlovač a experimenty v něm mohou způsobit vznik černých děr a podobné, považuji za projev neznalosti.
Takže... energie, o kterých se bavíme, jsou v řádech 10^12 eV, zatímco nejenergetičtější částice z kosmu (vznikají při výbuchu supernov), které jsme zachytili, měly energii řádově 10^20 eV. To jest stomilionkrát vyšší energie. A co se stalo? Vůbec nic. Energie, kterými lidstvo disponuje, jsou prozatím v kosmickém měřítku velmi malé. Tolik k odborné stránce. Za další blud považuji vzlykání nad tím, že by se peníze měly využít například na lékařský výzkum. Ten je důležitý, ale čerpá přeci z výsledků základního výzkumu v různých oborech. Kdyby se kdysi někdo nevrtal v tzv. X-rays paprscích, nemáme dnes rentgen. Kdyby se někdo nevrtal v magnetismu, nemáme dnes magnetickou rezonanci. A i ty vámi kritizované urychlovače pomohly. Pozitronová emisní tomografie je založena na částicích antihmoty, které byly objeveny díky urychlovačům. Je naší morální povinností, povinností inteligentních bytostí, proniknout až k fundamentům přírody. To je morální imperativ lidstva - posouvat hranice. Ne krmit lenochy a neschopáky. Egypťané postavili pyramidy, Číňané Velkou zeď, Američané dosáhli Měsíce. A proč? Protože byli ochotni investovat lidské i materiální zdroje, byli ochotni leccos obětovat. A to je podmínka pokroku. A to je důvod existence společnosti jako takové. Sdružujeme se, abychom společně byli schopni realizovat díla, na která jednotlivec nemůže ani pomyslet. Dnes velká díla vědy a pokroku rušíme (SSC, omezení ITERu, omezení kosmického výzkumu) a raději dáváme peníze nemakavým, aby je sprostě projedli a probendili. Tolik k uvedenému rozdání peněz tzv. "hladovějícím". Nejsme "hladovějící", protože jsme v historii vše neprojedli a podpořili elitu, která byla schopna společnost posunout dál. Jen hlupák nevidí ve vědě budoucnost a hloupě se ptá, zda mu to či ono dnes zajistí jeho pivo a bůček. S čím se dá jakžtakž souhlasit, je stesk nad velkými výdaji na zbrojení. Taky bych byl raději, aby se méně zbrojilo. Ale bude ochoten omezit zbrojení i ten, kdo nenávidí naši civilizaci? Asi těžko.
Shrnuto tedy - dokument je úchvatným pohledem do světa elity tohoto světa, elity, která pracuje na pochopení fundamentálních zákonů přírody. Popisuje experimenty jdoucí až na samou hranici možností. Jen letmé poznání toho, co muži a ženy v CERNu dokázali, musí člověka uvést v úžas.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 16.9.2011
Někteří vědci už nevědí, co by roupama zkoumali
Vesmír, hvězdná obloha mne vždy fascinovala. Ale tenhle jejich experiment je "mimo mísu" Tenhle experiment stojí miliardy a může z toho být vznik a exploze prahmoty. A to bez legrace! Kdyby ty peníze raději věnovali na lékařský výzkum, na odstranění bezdomovectví, usměrnění konzumního kapitalismu a na ochranu přírody. totéž platí i o zbrojení, kdyby ty prachy co se ve světě věnují každoročně na zbrojení, investovaly vlády do rozumných záležitostí, bylo by na světě mnohem líp.
Vesmír mne vždy fascinoval - můj komentář u toho dokumentu, je směřován k tomu, že vědci, kteří ten experiment provádějí, sami tvrdí, že se chtějí dozvědět něco o složení vesmíru, co nejblíže velkému třesku. Nevědí, co naleznou, takže to klidně může být nebezpečné. Oni vědci, kosmologogové a astronomové ( sám jsem amatérský astronom) přiznávají, že teorie velkého třesku předpokládá určitý poměr hmoty ve vesmíru a tak si museli domyslet vymyslet termín temná hmota, aby hmotnostní poměr hmoty ve vesmíru odpovídal teorii velkého třesku. A sami renomovaní vědci přiznávají, že temná hmota ve vesmíru je neznámého původu, čili něvědí co to je, z jakého je složení, neají ani potuchy co za hmotu to je.
Tím chci říct, že lidstvo toho ví o vesmíru ještě poměrně málo a tak ženevský experiment je experimentem s velkou neznámou, vědci se v něm chtějí dozvědět něco více o tom jak to bylo v počátku vesmíru. Je velké zlehčování a mlžení nebezpečí, které z toho vzniká.
Zde více:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_ hadronov%C3%BD_urychlova%C4%8D