Čejenský bojovník [TV film]

Pokud si stopnete film v 1 hodině a 5 minutě /scéna, kde odchází čejenský bojovník Sokol s nožem v ruce od svého indiánského druha po šarvátce před obchodní stanicí/, můžete zcela zřetelně vidět na několik vteřin, že Sokol, resp. herec Pato Hoffman má pod indiánským kostýmem bílé spodní prádlo /indiáni ale žádné spodní prádlo ve skutečnosti nenosili/.

Pokud si stopnete film ve 24 minutě, scéna, kde bílý lovec kožešin skoro zabije Sokola, kterého hraje indiánský herec Pato Hoffman, uvidíte opět zcela zřetelně u Pata Hoffmana na několik vteřin jeho vlastní spodní prádlo, tentokráte černé barvy.

Pata Hoffmanna proslavila až hlavní role indiánského čejenského bojovníka Sokola v tomto filmu. Je to jeho nejslavnější role, ale paradoxní je, že on tuto roli neměl rád už během natáčení a dodnes o ní nerad hovoří.

Autor scénáře Michael B. Druxman napsal po velkém úspěchu tohoto filmu další dva scénáře, volná pokračování tohoto příběhu s názvy “Cheyenne Warrior II.: Hawk“ a “Soars Life a Hawk“, ty však nikdy nebyly převedeny na filmové plátno.

Scénáristu a autora tohoto příběhu z divokého západu uchvátil herecký výkon indiánského herce Pata Hoffmanna natolik (ve filmu čejenský bojovník Sokol), že roku 2001 napsal Michael B. Druxman /který mimochodem dlouhodobě spolupracuje jako scénárista s Hollywoodem/ filmový scénář opět s tématikou divokého západu a velké love story s názvem “Sarah Golden Hair”, kde koncipoval jednu z hlavních a klíčových mužských postav čejenského válečníka jménem Brave Wolf jako roli pro Pata Hoffmanna. Bohužel, scénář u hollywoodských producentů I přes několik úprav a přepracování dodnes neprošel, ale v lednu r. 2012 byl alespoň vydán knižně pod stejným názvem jako originální filmový scénář.

Scénárista tohoto filmu Michael B. Druxman nosil v hlavě koncepci tohoto příběhu již 17 dlouhých let před jeho samotným vznikem. Jenomže v té době už nebyly populární westerny a tak se sepsáním scénáře otálel. To se změnilo až po velkém celosvětovém úspěchu filmu Tanec s vlky (Dances with Wolves, r. 1990), díky kterému začal být o westerny v Hollywoodu opět zájem. Teprve pak se rozhodl napsat scénář k tomuto filmu.

Výkonný producent Roger Corman specializující se především na nízkorozpočtové filmy původně nechtěl, aby hlavní postava v tomto příběhu byla žena (ve filmech, které produkoval byli hlavními postavami vždy mladí muži). Nakonec ho však scénárista Michael B. Druxman přemluvil, jelikož v jeho scénáři byla hlavní postavou žena.

Kelly Preston (ve filmu Rebecca Carver) si málem zahrála se svým skutečným manželem Johnem Travoltou, kterému byla nabídnuta role jejího manžela (jeho role čítala cca čtyři natáčecí dny), jenomže v té době Travoltova sláva prudce stoupala a čekalo se navíc na premiéru filmu Pulp Fiction: Historky z podsvětí (Pulp Fiction, r. 1994) v němž Travolta zazářil a tak jeho agent požadoval pro jeho osobu velmi vysoký honorář, který činil 100 000 dolarů za jeden natáčecí den a top účtování. To ale nebylo možné, neboť tento film byl nízkorozpočtový a producenti měli k dispozici pouhých třičtvrtěmilionu dolarů na realizaci celého filmu. Nakonec roli po Johnu Travoltovi převzal herec Charles Edwin Powell. Stejný problém měli s obsazením role ovdovělého pana Barkleyho - původně si ho měl zahrát herec Robert Duvall, ale protože chtěl příliš mnoho peněz, jeho roli si nakonec zahrál herec Dan Haggerty.

Herec Dan Haggerty (ve filmu Barkley) prý řekl v žertu po přečtení scénáře scénáristovi Michaelu B. Druxmanovi památnou větu ,,Ty hajzle, to je jediný film, ve kterém jsem byl kdy zabit!".

V původním scénáři neexistují žádné náznaky sexuálního vztahu mezi Rebeccou (hraje Kelly Preston) a čejenským bojovníkem Sokolem (hraje Pato Hoffmann), ve skriptu spolu tyto dvě postavy nešli spát. Režisér Mark Griffiths však řekl ,,Musíme mít sex." , ale scénárista Michael B. Druxman ostře nesouhlasil a podotkl, že k daným okolnostem tyto dvě postavy mohou mít mezi sebou max. platonický nebo přátelský vztah k vzhledem ke krátké době, kterou se znají a k okolnostem, které prožili.

Scénárista Michael B. Druxman nechal znovu přetočit scénu, kde Rebecca jí venku před obchodní stanicí na velkých pláních s ostatními Čejeny. Režisér totiž scénu původně nesprávně pojal jako vánoční hody, v průběhu kterých se zmiňoval i Ježíš Kristus, což se velmi nelíbilo scénáristovi, kterému tato situace přišla naprosto absurdní i vzhledem k prostředí, ve kterém se film natáčel.

Natáčelo se v kalifornském Simi Valley v USA asi kilometr od místa, kde je Reaganova prezidentská knihovna. Filmový příběh se odehrával sice na odlehlém místě, kde nebyl přístup k civilizaci, ve skutečnosti však filmaři natáčeli hned nedaleko města a tak museli stavět kamery tak, aby nebyly vidět telefonní sloupy.

Ač byl tento film určený rovnou do videopůjčoven a pro kabelová televizní vysílání, byl mezi lidmi tak populární, že si žádali jeho pokračování. A tak scénárista Michael B. Druxman vzal svůj skript nazvaný SARAH GOLDEN HAIR s obdobným příběhem, ve kterém mírně přepracoval děj a přepsal i některé postavy a předal hollywoodským tvůrcům jako další pokračování tohoto filmu, avšak ti tento scénář zamítli. O pár let déle mu zavolal producent Roger Corman s požadavkem na sepsání nového scénáře na další pokračování Čejenského bojovníka. Michael B. Druxman napsal tedy dvě různé verze scénáře k dalšímu pokračování tohoto filmu, dokonce vydané knižně počátkem r. 2012 pod názvy HAWK a SOARS LIFE A HAWK. Další díl Čejenského bojovníka se měl natáčet v Kanadě jako velkorozpočtový snímek, avšak přišly problémy s kanadským financováním, které přetrvávají do současnosti.

V připravovaném pokračování scénáristy Michaela B. Druxmana už není hlavní ženská postava Rebeccy , ale jen hlavní indiánská mužská postava čejena Sokola.

Scénáristu Michaela B. Druxmana našel před mnoha lety hollywoodský producent právě tohoto filmu a to Roger Corman, díky němuž dodnes píše pro Hollywood.