Bitva o Falklandy aneb jak jsem vyhrál válku [TV film]

Lze se na tento film dívat   jednak čistě vojensky, pak   má jistě velké   nedostatky,málo vřavy, málo   historické důslednosti a   při hodnocení milovníkem   válečných filmů se   zákonitě pohybuje na   pomyslném spodním   žebříčku filmů s   válečnou tématikou, či   zcela nevojensky, tedy tak,   že je pro takového diváka   všechno, co je spojeno s   vojenským myšlením a   přístupem k použití   nadbytečné síly   okořeněné hloupým drillem.   Takovému diváku je tento   film jasně stojící na   předním místě. V tomto   případě se tak děje formou   mimořádně účinnou-velmi   černým britským humorem.

Televizní snímek   popisující převážně   politické dění kolem   válečného konfliktu mezi   Argentinou a Velkou Británií   v roce 1982 o souostroví   Falklandy/Malvíny, Jižní   Georgii a Jižní Sandwichovy   ostrovy. Válka byla   výsledkem dlouhodobého   sporu, který vyvrcholil   invazí argentinských   jednotek. Odezva těch   britských nenechala na sebe   dlouho čekat. Skončilo to   porážkou Argentiny a ani to   dlouho netrvalo. Zajímavostí   je, že tato válka nebyla   nikým oficiálně   vyhlášena. Každý chtěl   zkrátka nadvládí pro sebe   za každou cenu. Snímek se   tedy nijak zvlášť neřadí   jako přímo válečný film,   byť se to pochopitelně v   rámci děje válečné scény   nevyhnulo. Drama na základě   skutečných událostí   odvyprávěn přes břitký   britský humor, jako by se ony   události zlehčovali. Tím to   moc nijak zvlášť nezaujme,   poněvadž z toho není   jasné, jestli to filmaři   mysleli vážně či ne.   Každopádně jako   přiblížení či   připomenutí oné historie   zase lepší než vůbec nic.

ne bitva o falklandy, ale   spíše bitva o alespoň   částečné vymezení žánru   a jeho usednutí v oboru by se   dalo napsat o snímku s   distribučním názvem bitva o   falklandy aneb jak jsem   vyhrál válku. film, který   se pyšní titulem pro   nejlepší snímek roku měl   asi velmi slabou konkurenci,   když dokázal vyhrát,   protože po profesionální   stránce silně pokulhává a   jediné, co jej místy drží   nad vodou je silný černý   britský humor. nakolik se   autoři snímku odklonili od   skutečných faktů a   dějinných událostí raději   ponechme odborníkům na   anglické či argentinské   dějiny, neboť kromě nich a   těch, kteří se   specializují na válečné   filmy, se na toto dílko asi   obyčejný divák jen tak   nepodívá. kolísavé tempo,   absence rytmu i napětí a   skoro žádná atmosféra   činí v celkovém hodnocení   z filmu bitva o falklandy aneb   jak jsem vyhrál válku jen   průměrné dílo z   nejnižších pater světové   kinematografie.