Bílý tesák

Tento film jsem viděla asi   tak deset let po jeho   natočení, a věřím, že   dříve narození by se mnou   souhlasili, že jej natočit   se ruským filmařům   skutečně podařilo. Nejenže   byl výborně vybrán vlk do   role "Tesáka", ale   celkově je příběh   postaven na nádherné   přírodě a divoce   žijících zvířatech, a   dlužno říct,že se i v   Tajze podařilo vytvořit   naprosto přesvědčivou   Kanadu.

Tento snímek podle mně   patří mez   nejzdařilejší.Přesto že   má český dabing, nelze ho   již dnes získat.Jelikož   vlastním originál,rozhodl   jsem ho oživit cz.titulky a   zařadit mezi své rarity.   Určitě si to zaslouží.

Jack London a jeho slavný   příběh ´Bílý tesák´.   Je až s podivem, že se toho   hned po válce chytili zrovna   ruští tvůrci. Scénář   údajně vznikal ještě za   války. Pro režiséra   Alexandra Zguridiho, který   onen scénář právě napsal,   to byl filmový debut, neboť   před tím natáčel pouze   vědecké filmy. Tak, jak   tento hraný snímek pojal, je   to znát. Tvůrci v Rusku   měli ale ohromný problém   najít lokaci podobnou   americkému Klondiku, až se   nakonec se natáčelo v   Altaji, což je horský   systém na rozhraní Ruska,   Kazachstánu, Číny a   Mongolska. Ve snímku to však   ani není moc znát, neboť   scenérií tu je skutečně   poskrovnu. Kromě herců si   zahráli i obyvatelé   altajského území a to   přímo indiány. A   samozřejmě skupinka   nejrůznějších roztomilých   zvířátek. Snímek je cílem   především pro děti a tak   je podle toho také pojat.   První polovina příběhu   ukazuje narození hlavního   psího hrdiny a jak se   postupně popral s osudem.   Roztomilost zvířátek   právě hlavně dětské   diváky nejvíce potěší.   Druhá polovina je už po   dějové stránce   nejznámější. Zajímavé   je, že tvůrci dali docela   velký prostor psímu zápasu.   V pozdějších filmových   verzích je tato scéna vždy   o něco kratší. Vlivem doby   vzniku tedy ještě   černobílý snímek se řadí   mezi literární předloze   nejvěrnější a svým   způsobem dodnes   nejpůsobivější. Zub času   samozřejmě i toto dílo   ohlodává, ale za   povšimnutí stále stojí.   Nechybí emoce, city a hlavně   se poukazuje na krutosti   světa, které překrývá   láska a laskavost. Jedná se   o výjimečnou klasiku ruské   kinematografie, o kterou již   dnes není mezi distributory   zájem.

Film si pamatuji také z   padesátých let, kdy jsme   každou neděli od 15.OO   chodili do bijáku za korunu,   a to i na jiné sovětské   trháky jako Na obzoru plachta   bílá, Timurova parta,   Člověk obojživelník a   další. Je fakt, že tenhle   film se opravdu vydařil, to   říkám bez jakékoliv   ironie.