Bílá paní

Odpušt, jsem neznalá nových zvyků.
Nyní jsi spokojen?

Uředník (Bek) :"vona je"
"Mezi sebou si můžeme sdělit i takový skutečnosti, který by nám lidi zmátly, kdyby se dostaly ven. Chápeš ty důsledky, kdyby to proniklo, u nás, na druhý straně?"
Přednosta (Ilja Prachař) "Ty přece dnes už jasně víš, že nejde o to, co je a co není. Důležitý přece je to správně vidět, jak to správně zhodnotit a jak na to správně reagovat."

"Dobře se s tím náš lid vypořádal." -
"Neboť je moudrý a ví, čemu věří,"

Předseda MNV:
"Já to nezakazuju... Ale na druhou stranu to ani nemůžu povolit."

"Mít NĚCO je vždycky podezřelý."

"Já v tom rozdíly nedělám já mluvím na schůzi jako doma."
"A doma jako na schůzi."

- Ježišmarjá, co se stalo?
- Nic, nic...
- Nevykládej! Někdo ti něco řek' v hospodě. Nebo tys někomu něco řek'. Zase jsi někomu řek', že je parazit! Ty už jsi zase bránil spravedlnost! Nelži, víš, co jsi mně slíbil!
- Anežko, já jsem viděl bílou paní.
- No tak to nikomu neříkej, a máš to jako kdybys ji neviděl.
- Ale vždyť je to pravda...
- Zas "pravda". Jednou je pravda, že referent krade, podruhý, že inspektor je blbec. Do všeho se musíš namočit. Kdo je ti na ty pravdy zvědavej? Kolikrát už jsme se skrz tvoji pravdu stěhovali.
- Pravda se nesmí zapírat.
- Na světě jsou pravdy na dvacet let kriminálu. Ty nemáš vůbec cit pro rodinu...

- Já si myslím, že jsem normální.
- He-he, takový věci by měl člověk vědět určitě.
- No, určitě to vědět nemůžu...
- Soudruhu doktore, co to znamená, když si člověk není jist, jestli je normální?
- No, že je -- normální.
- He-he, já jsem si tím například úplně jistej.
- Jo. To naši pacienti taky.

- Já jsem blázen, já jsem blázen, a chci mít od všeho pokoj!
- Proboha, co bude s dětma?
- Máš pravdu, nauč je lhát.

- Ježišmarjá, já chci do blázince! Já chci konečně mezi normální blázny!
- Blázinec není holubník, aby tam mohl každý, kdo si vzpomene.

- Tak, Anežko, pravda zase jednou zvítězila.
- Kurevníku!

„Nestěžuj si a plav.“

Výrok v samotném závěru pronáší Vlasta Chramostová v roli manželky Vlastimila Brodského coby kastelána hradu, když místo nového mostu jdou všichni obyvatelé obce do řeky a most, který měla postavit Bílá paní, nikde

- Ať žije nový most! Ať žije nový most!
- Ale tady žádný není!
- Drž hubu a plav!

Kudrna z ministerstva školství:
Vy jste tu, soudruhu, farář?

- Jindřichu, buď opatrnej!
- Neboj se - zlý lidi se musej bát!
- Jo, a ty hodný se zase musej bát těch zlejch.

- Podmínka úspěchu - poctivá práce.

drůbežářka:
"Se strašidlem je holt lepší řeč než s některejma lidma."

Předseda MNV k rozjařené společnosti: Helejte, nebuďte lidi.

- Nepotřebujeme strašidla, když máme národní vejbor.

Tajemník. Co budeme dělat? Předseda. Co budeme dělat, musíme se stmelit!

Psychiatr Boukal: Až se to proflákne, tak budeme mít blahoslaveného referenta.

"Je to pravda!"
"Zase ta tvoje pravda..."
"Jan Hus se nechal pro pravdu upálit!"
"Jo. Jenže Jan Hus neměl rodinu."

-- Velebný pane, velebný pane! Zázrak!
-- Ale, ale, a co že tak po ránu?
-- Velebný pane, vytryskla voda!
-- Ale jděte... Ze skály?
-- Ne, ne... z vodovodu.

Referent: "Pane doktore, on nebude zcela psychicky zdráv."
Psychiatr: "Většina lidí není zdráva, zejména psychicky."
Referent: "Ale on pracuje ve veřejných službách."
Psychiatr: "Tam se to nejspíš ztratí."

Velebný pane,velebný pane.....zázrak!
Ale,ale.co že tak po ránu?