Berlin Calling

Prý komedie
Moc jsem se u tohoto filmu nezasmál. Ani ne tak z   toho důvodu, že určitý styl humoru mne   neoslovuje ... a byť některou psychedelickou   muziku docela můžu, tahle mne moc neoslovila.   Takže troufám si varovat - moc komedie   neočekávejte (možná jsem film úplně   nepochopil a bral jsem ho příliš vážně).   Stručně k obsahu - DJ Ickarus je dobrý,   nadějný, má fajn přítelkyni, má našlápnuto   dostat se někam dál, má neshody s rodinou a má   pozitivní vztah k drogám. Ty ho nakonec doženou   až k hospitalizaci ve specializovaném   léčebném ústavu. .. Hodně zvláštní film,   který jsem měl zpočátku chuť nedokoukat a ke   konci mne až skoro doháněl k slzám dojetí.   Skvěle sehrané role DJ Martinase = Ickarus, jeho   přítelkyně Mathyldy anebo ošetřující   lékařky, nádherná reálná přesvědčivá   atmosféra, minimalistické emocionální   pasáže, ...a nakonec i styl muziky, která není   zrovna mým šálkem, jsem vzal na milost a docela   jsem si ji užil (bez tripu). Doporučuji   shlédnout - a přes příp. počáteční nechuť   vydržet - odměna se dostaví.

DJ Paul Kalkbrenner
Paul Kalkbrenner.Tohle jméno je v taneční   hudbě pojem.No jo,také jsem neměl   tušení,jelikož všude u nás hrají maximálně   komerční sračky od Tiesta a ještě větší   sračky od Guetty.Ale na francouzské rozhlasové   stanici Plus FM,kterou poslouchám přes 10 let,   jsem toho ušetřen a tam jsem poprvé slyšel   tracky od Paula Kalkbrennera.Hlavně skladba Feed   your head se mi vryla do paměti.Můj kamarád DJ   mi upozornil na film Berlin Calling,kde   Kalkbrenner hraje hlavní roli.
Jaký je   film?Předně podobný snímek jsem ještě   neviděl.U Kalkbrennera není vůbec poznat,že je   neherec.Svoji roli zahrál přesvědčivě a   opravdu bylo co hrát.Berlin Calling mě   bavil.Hudba mě bavila.Děj mě bavil a na   snídani v restauraci po halucinogenech nikdy   nezapomenu.Druhá nejlepší filmová snídaně   všech dob hned po Trainspottingu s hovnama na   zdech.

"Jsem cool, jsem cool, pořád jsem cool...   co to, proč nejsem cool?", podivil se v   odmašťovně DJ Ickarus, jehož sluneční brýle   měly větší charisma, než jejich nositel...   ale to nic, snad jen, že tahle drobná   nedokonalost připravila Berlin Calling o jednu   hvězdičku... Jinak neveselé a zároveň   varovné nahlédnutí do současné taneční   scény a nemám právě na mysli ono tuc tuc,   ačkoli... Spíš je mi smutno z věcí, které se   s představou zábavy a uvolnění vezou   samospádem, na což navazují další styly, mimo   jiné bydlení - kdo chce mít stejně okázalý   bordel ve svém příbytku? Asi ten, co ho má i v   sobě. Ale nevěšme hlavy, snímek totiž   podává návod, co zní jako dobrá rada -   "dělejte, co děláte nejradši"... no   jo, ale co když někdo nejradši nedělá nic?