Nevšední pohled do pravěku   s poetikou Jiřímu Suchému   vlastní. Lidská láska a s   ní spojené neshody jsou   stále stejné, jen tak   mimochodem při tom vzniká   umění jako hudba,   sochařství…
S   Fífou tak trochu souvisí   film Banana, který naopak   vypráví návštěvnici z   jiné planety Bananě. Ta si   přišla pro lidský vzorek, a   tím má být ing. Kouble. Hra   s pojmy pro nás běžnými,   ovšem pro bytost z jiné   planety může být vše   jinak…

Ačkoli si Jiří Suchý   občas stěžuje, že film   nebyl uskutečněn podle jeho   představ, myslím, že i tak   se povedl. Osvědčené,   avšak nezlidovělé   písničky, pochopitelně   humor a poetika se špetkou   nostalgie stárnoucího   kabaretiéra. Scény z   Londýna, Jonáš a   Melicharová stopující a   Jiří Suchý jako „kožený   boss v černých brýlích“   s písničkou Podivná je to   hodina patří k vrcholům   filmu.

Skvělá pohádka pro   dospělé, kterak bubliny a   zemřelá maminka ochraňují   šedesátiletého caparta   sužovaného vlastní ženou.   Poetická pohádka s dobrými   písničkami. Jiří Suchý   umí vytvořit atmosféru   humoru, nostalgie, fantazie,   překvapení…

Jeden z vrcholů filmové   tvorby Jiřího Suchého,   skvělý výkon Jitky   Molavcové v roli ne zrovna   počestné ženy, ovšem s   dobrým srdcem. Jednou najde   pod postelí reverenda, který   neví, jak se tam dostal.   Spojení neslučitelného v   kombinaci s bezmeznou   fantazií přináší   příběh sledovaný s   potěšením, zamyšlením a   očima navrch hlavy.   Výchovné metody, putující   obraz, nohy v lavoru,   ztracené kdeco…

Mě seriál docela zaujal.   Koho dneska zajímá ideologie   tehdejší doby? Příběh   však oproti dnešku je   nosný, herecké výkony   vesměs dobré, hlavně díky   tomuto seriálu člověk   může ocenit herecké umění   Zdeňka Buchvaldka, který   jinak "sloužil"   zejména divadlu a   epizodkám...
A jestli   dnes někdo plive, nechť   nahlédne do dobového tisku,   během 14 dnů zvládl   Buchvaldek alias Bavor 10   diskusních večerů, nabito a   všeobecná spokojenost...Kdo   dnes plive, tehdy vynášel do   nebes, to holt je osud našeho   národa, jednou hot a podruhé   čehý...

Jitka Molavcová v tisíci   podobách, každopádně   komička, zpěvačka tělem i   duší. Neváhá cokoli   jakkoli a povyšuje tím   písničky na příběhy.

Když odmyslím všechno, tak   bych hlavně stříhal a   stříhala a   stříhala...Jinak jde o obraz   té doby a přítomnost   spousty herců, kterým to   dnes možná není milé,   také lecčemus nasvědčuje,   jako je to jasné nám dnes,   asi to bylo jasné jim   tehdy...

Já myslím, že takových   "žen za pultem"   tehdy bylo a že se tudíž   mohl seriál tehdy i dneska   líbit, obyčejné problémy   obyčejných lidí. Že bych   se chtěla stát po   zhlédnutí komunistkou,   nehrozí, s tou propagandou to   tedy nebude asi tak hrozné.