K tomu, abyste pronikli do děje nemusíte číst Ilias, ani Řecké báje a pověsti. Příběh je (i přes množství ústřední postav) nastíněn tak dobře, že jakákoliv předchozí literární průprava je v celku zbytečná. Možná bych jí ani nedoporučil, protože vědět dopředu, jakým směrem se bude děj odvíjet není asi to, co bychom chtěli. Jedno moudro říká: „Za vším hledej ženu“ a nejinak je tomu i v případě útoku na město Tróju.

Zdejší princ Paris (Orlando Bloom) se totiž zamiloval do řecké královny Heleny (Diane Kruger) a odvezl jí do své domoviny. To se, ale samozřejmě nelíbí jejímu manželovi Menelaovi (Brendan Gleeson), který požádá při tažení na Tróju o pomoc svého, mocí posedlého, bratra krále Agamemnona (Brian Cox). Ten neodmítá a společně s největší řeckou armádou se vydávají směrem k Tróji. A připojuje se k nim i legendární válečník Achilles (Brad Pitt), který touží získat nesmrtelnost pro své jméno. Čeká na něj, ale rovnocenný soupeř, trojský princ Hektor (Eric Bana).

Příběh sleduje hned několik hlavních charakterů, ať už na straně Řeků, nebo Trojanů. Jejich osudy se samozřejmě postupem času proplétají a dodávají ději komplexnost. Na vztahy mezi hlavními postavami je dokonce kladen tak velký důraz, že davové bojové scény jsou pro ně jen monumentální kulisou. A to je jen a jen dobře, protože příběhy nepíší bezejmenné armády, ale jednotlivci. To platí nejen pro reálný svět, ale dobře to funguje i v tom filmovém.

Herecké obsazení je hvězdné, a to je ještě hodně mírný výraz. Upřímně, ještě před zhlédnutím filmu jsme si myslel, že Orlando Bloom a Brad Pitt byli vybráni proto, aby stáli opodál bitev a předváděli svá naolejovaná těla lesknoucí se ve žhavém slunci, ale byl jsem mile překvapen (mimochodem, Brad Pitt na sobě intenzivně zapracoval a myslím, že hodně z nás mu bude jeho vyrýsované svaly závidět). Sice se několika nahých scén dočkáme (netěšte se, intimní partie jsou decentně skryty), ale kromě nich vás oslní i jejich herecké výkony. Speciálně Brad Pitt jako Achilles je stejně charismatický jako v Interview s upírem. Nechci tím říct, že se z antického hrdiny v jeho podání stává romantický idol (i když možná, ano), naopak je to drsný, ale čestný bojovník, z kterého ovšem vyzařuje něco nepopsatelného, co způsobí, že si ho v pár vteřinách oblíbíte. Stejně tak i Hektora v podání Erica Bany. Jako Brad Pitt, i on podává výkon, na který se jen tak nezapomíná. Obsazení je opravdu velmi silné a i přesto, že množství ústředních charakterů je poměrně vysoké, výrazně na sebe upozorní téměř všichni. Zajímavé je i to, že kromě Agamemnona nefiguruje v ději v podstatě žádný výraznější záporný charakter.

Díky sympatickým postavám na obou stranách barikády dokonce bude hodně těžké rozhodnout se, zda fandit té či oné armádě (a nakonec stejně budete doufat, že to dopadne dobře pro obě strany, i když budete tušit, že to tak nebude). Nejen herecké výkony, ale stačí k tomu, aby byl historický velkofilm kvalitní, důležité jsou samozřejmě bojové scény. Davové střety jsou velkolepé, ale někdy malinko zmatené a zorientovat se v nich není občas zrovna lehké. Naopak souboje muž proti muži jsou choreograficky i střihově zvládnuté na výbornou.

Přidejme si k tomu ještě stylovou hudbu a příjemné vizuální pojetí, z kterého doslova dýchá hřejivost slunce, která se během bitvy mění ve smrtelný chlad, vychází mi z toho, že Troja se skutečně povedla. Nejvíce mě nadchly herecké výkony, ale i ostatní aspekty titulu jsou „áčkové“ kvality. Možná jde o standardní velkofilm, který nemá připraveno zas až tolik nového, ale risk není vždy zisk a držet se osvědčených pravidel žánru není vždy krok špatným směrem. A důkazem toho je Troja.