Obsah filmu Bílá stuha
Drama Michaela Hanekeho pojednává o podivných a znepokojujících událostech, které začnou sužovat jednu vesnici na severu Německa nedlouho před vypuknutím první světové války. Vítězný snímek z loňského festivalu v Cannes a filmová událost roku.
O ději filmu Bílá stuha se nelze dost dobře rozepisovat. Jakýkoli klíč k tomuto filmu vám může poskytnout snad jen mistr sám. Vyplatí se být ostražitý hned na začátku. Neboť již zde často nalézáme návod, jak snímek vnímat. Rakušan Michael Haneke (Funny Games, Pianistka) ovládá tento princip jako nikdo jiný. Vzpomeňme třeba na úvodní scénu jeho Utajeného, kde přetáčení videokazety předznamenává...
Drama Michaela Hanekeho pojednává o podivných a znepokojujících událostech, které začnou sužovat jednu vesnici na severu Německa nedlouho před vypuknutím první světové války. Vítězný snímek z loňského festivalu v Cannes a filmová událost roku.
O ději filmu Bílá stuha se nelze dost dobře rozepisovat. Jakýkoli klíč k tomuto filmu vám může poskytnout snad jen mistr sám. Vyplatí se být ostražitý hned na začátku. Neboť již zde často nalézáme návod, jak snímek vnímat. Rakušan Michael Haneke (Funny Games, Pianistka) ovládá tento princip jako nikdo jiný. Vzpomeňme třeba na úvodní scénu jeho Utajeného, kde přetáčení videokazety předznamenává motiv voyerismu a opakovaného přecházení z minulosti do přítomnosti. Také Hanekeho nejnovější film nám dává v několika prvních minutách malou lekci, která nám má posloužit k pochopení filmu, nikoli ho však usnadnit.
Vypravěč se představuje jako učitel z vesnice Eichwald na severu Německa, kde se bude příběh filmu odehrávat. Jak nám vysvětluje, vše začíná v roce 1913, když vesnický lékař jednoho dne spadne z koně, což zapříčiní drát napnutý mezi dvěma stromy. Když pak ale během komentáře vidíme přijíždět doktora ke kritickému místu a vidíme jeho ošklivý pád, následuje náš vlastní šok, ačkoli jsme o pádu předem věděli a byl nám zevrubně popsán… Hanekeho hra začíná. Nebude to příjemné. Ale bude to zábava. Nenechte si ujít snímek, který „porazil“ Tarantinovy Hanebný pancharty, Trierova Antikrista či Žízeň Parka Chen-wooka.
Cinema Mundi 2010 < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (5)
Související odkaz
Bílá stuha
Další z řady mimořádných artových počinů Michaela Hanekeho oceněný Zlatou palmou v Cannes a Zlatým globem. číst dál
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Film je součástí: Project 100
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 7.12.2013
Bílá stuha
Haneke je mistr nad mistry a Bílá stuha je precizně natočený černobílý film, který si bezesporu zaslouží všechna ocenění, která získal. Je to dílo pro filmové fajnšmekry, takže pozor, žádné honičky aut, žádné rvačky, žádné sci-fi, prostě hodnotné mysteriózní drama.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 23.3.2013
Že je Bílá stuha chladná? Tak proč je tak těžké se od ní odtrhnout? Všechno to trýznivé se krčí pod povrchem a právě proto je ten film tak palčivý. Haneke hledá kořeny lidské krutosti ve společnosti pohřbené pod nánosem přesudků a pokrytectví, nic netahá na přímé světlo a přece nemá slitování. A když to celé skončí, pocit svědění, které se nedá podrbat (protože je přece pod povrchem) přetrvává a mozkové závity šrotují s dlouhou setrvačností. Haneke je ve svých filmových vivisekcích poctivý a neústupný, ale to není totéž co bezcitný. Konkrétně v Bílé stuze mi dost připomněl podobně neohrožené a přitom krutě poetické "vymítání mýtů" Güntera Grasse. A formálně je to taky úžasný zážitek. Haneke u mě znovu boduje.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 1.4.2012
skvělý začátek, konec do vytracení
Vynikající dobové vykreslení příběhu. Typicky německá ponurost provází celý film. Uvítal jsem úlohu vypravěče, od kterého jsem očekával občasné upřesňování dějové linie. Od počátku to tak fungovalo, a to téměř až do závěru, ve kterém jsem se bohužel tak trochu ztratil. A v ten okamžik mi teprve začala vadit ta strašně dlouhá stopáž. Téměř celý film pedantsky přesný, jasný a srozumitelný, závěr jako by dělal někdo úplně jiný a to jen tak z povinnosti. Škoda. Jako celek tedy zajímavé, ale přesto vím, že se k tomuto dílu nikdy nevrátím.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 24.3.2012
Musím uznat zvláštní poutavost snímku - i přes "obyčejnou" dobovou popisnost a sáhodlouhou stopáž nenutil k pohledům na hodinky, což bude důkazem velmi dobré filmařiny a přesvědčivého herectví. Na každičké filmové okénko dopadá odlesk prasátka od perfektně vypulírovaných germánských holínek, každý vlas na hlavě má své místo, vše dokonale promyšleno do posledního detailu - přesto nemohu hodnotit více, jak šedesáti procenty, neboť chlad, který z filmu čišel, mě přesně tak chladnou zanechal.
Reklama
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 11.3.2012
Zcela se ztotožňuji s tvrzením Hanekena, který výstižně k tomuto filmu říká:
Mým hlavním cílem bylo sledovat skupinu dětí, kterým jsou hodnoty vštěpovány jako zcela nezpochybnitelné a postupně se jim stávají vlastními. Vyrůstáme-li ale obklopeni svrchovanými politickými nebo náboženskými pravidly a ideály, vede to k nelidskosti a terorismu.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 22.2.2012
Začátek filmu vypadá velmi nadějně, jenže příběh postrádá větší tempo a tak po sléze začne v některých pasážích nudit. Film je však velmi emotivní a tak Vás nakonec pohltí a s blížícím se koncem, už jenom hltáte obraz za obrazem. Dychtivě začnete očekávat finále, v hlavě se triumfálně připravujete na zvolání, tušil jsem kdo je viník, zase jsem odhadnul závěr filmu, ale ne, v tomto snímku se toho nedočkáme. Nic proti otevřeným koncům příběhu, ale tento působí značně nelogicky. První věc, kterou by vypravěč příběhu udělal, v situaci ve které pan učitel byl, že se půjde zeptat na komisařství, co porodní bába vypověděla. Byl přeci očitým svědkem, děti měl každý den na očích. Možná, že to způsobil začátek války a tak na běžnou kriminalitu, nezbyl čas, ale stejně se mi ten konec filmu, hrubě nelíbil. Najdu si čas na knižní předlohu, protože ten příběh je velmi silný, jen mám pocit, že je špatně zpracovaný.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 1.3.2010
Snímek ověnčený mezinárodními cenami, drsný, vynikající scénář atd. Tato lákadla zcela logicky přitáhnout diváky, jen jestli film opravdu takový je. Černobílá kamera dává najevo, že půjde o umění. Je opravdu jen málo filmů, kde hlas vypravěče funguje a nepůsobí rušivě. Zde mi přijde nadbytečný a neúčelný. Ano, film je místy drsný, aniž by přitom lacině obtěžoval explicitním násilím (bezpochyby nejsilnější je scéna mezi doktorem a jeho hospodyní), místy dokáže diváka skutečně tvrdě emočně vtáhnout (např. při ošetřování zraněného postiženého chlapce). Přesto jako celek nesděluje nic nového – ano, lidé jsou hloupí, krutí, pokrytečtí, sobečtí, násilničtí, pomstychtiví, zbabělí a jejich děti jsou přesně takové. Jedinec proti mase je bezmocný. Jsme takoví. Český divák jakožto notorický cynik a realista zřejmě nebude zdaleka tak otřesen. Místy to bylo drsné… a dál?
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 25.1.2010
Zajímavý film. Způsobem svého vyprávění jde proti běžným filmovým postupům. Divák čeká na konci nějaké rozuzlení a vysvětlení, kterého se ale plně nedočká. Místo toho zůstane pocit jako občas v životě - o něčem jsme slyšeli, ale o části toho se můžeme jen něco domnívat, a časem se vůbec důležitost toho všeho vytrácí, žijeme si dál svým životem.
Vynikající byly černobílá kamera, neokoukané typy herců a jejich výkony.
Kvůli podobnosti dětských představitelů Klary a Martina s herci v Bergmanově filmu Fanny a Alexander si myslím, že Haneke se ve filmu snaží rozvinout motiv bigotní výchovy do pozdějšího dětského věku vedoucí k opakování nelidskosti takto vychovaných dětí. Na rozdíl od Bergmana ve filmu téměř chybí pozitivní stránka života, která by vyrovnala tu hrůzu pod zdánlivě klidným povrchem.
Konec víceméně směřuje k tomu, že původní možná idylické stavy a vztahy jsou neudržitelné a něco se bude muset hodně změnit. Ne náhodou se děj odehrává těsně před první světovou válkou.
Reklama
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 25.1.2010
Děj filmu, vyprávěný místním učitelem, nás přivádí do prostředí venkovského. Je doslova pár let před světovou válkou a hrdinové příběhu žijí kdesi v Prusku. Režisérovi se daří diváka vtáhnout do děje a při sledování příběhu máte pocit, že jste jeho součástí. Setkáváme se zde se zlobivými dětmi, přísnými otci a cudnými dívkami. Hlavních hrdinů je tu mnoho, takřka celá vesnice. Není kladných ani záporných hrdinů. Prostě sledujeme život na venkově. I zde se projevují společenské rozdíly, třeba mezi místním baronem, který zaměstnává skoro celou vesnici a místními rolníky.
Pokud jde o herecké výkony, tak každý, kdo se objeví na platně svou roli sehrál na výtečnou. Příběh je obestřen celou řadou záhad. Ve vesnici řádí nebezpečný pachatel. Ten nejen usiluje o život i zdraví obyvatel, ale napadá i jejich majetek. Ve filmu hledáte spoustu odpovědí na mnoho otázek. Konec filmu však přináší místo odpovědí jen další otázky. Film trvá bezmála dvě a půl hodiny a jedinou minutu jsem se nenudil.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 17.1.2010
černobílý film s bohatstvím odstínů šedi
Na Bílou stuhu nepůjde nikdo pro ukrácení dlouhé chvíle. Takže ani nebudu varovat žrouty popcornu.
Tenhle film na mne hluboce zapůsobil, i když z něj - až na jeden dva okamžiky - žádné emoce ven netečou. Snad díky černobílému provedení, chybějící hudbě, všudypřítomné přetvářce nebo studenému prostředí východního Pruska, měl jsem zvláštní pocit. Připadal jsem si jako ukrytý pozorovatel, kterého se to vlastně netýká, nemůže do toho zasáhnout, ale ve kterém to indukuje pocity zapomenutých křivd - vztek, bezmoc a ponížení. Týrající se voyeur. Snad mi to připomínalo Dogville.
Přestože je k tragickým událostem na plátně několik vysvětlení, žádné tak docela nesedí. Ale oproti jindy jsem se tady necítil podvedený. Dokonce jsem to paradoxně ocenil. Jako by vypravěče mýlila paměť, jako by v zájmu svého vysvětlení přehlížel drobné rozpory v různých svědectvích. Přesně jak to bývá.
O tomhle filmu se dá dlouho diskutovat. Ale taky si můžete říct, že je schválně odfláknutý a inťouši si užijí vymýšlením různých výkladů, na které režisér ani nepomyslel. Mě ta hra rozhodně bavila.
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film