Obsah filmu Gagman
Sympaticky tvrdohlavou snahu
Borise Hybnera obohatit inspirační zdroje současné pantomimy o postupy, tradici a zkušenosti němé grotesky, znají především návštěvníci jeho divadelních představení. Prostřednictvím záznamů některých z nich se s ní už v minulosti mohli seznámit i televizní diváci. (Tedy alespoň ti, kteří odolali svodům v podobě zahraničních detektivek a podobně atraktivních pořadů, tradičně nasazovaných ve stejnou dobu na první program?!) A byla to právě televize, která poskytla
Borisi Hybnerovi příležitost zúročit vlastní...
Podobně jako ve svých divadelních opusech, např. ve všestranně příbuzné trilogii Na konci zahrady jménem Hollywood, se ani v tomto nezvyklém televizním seriálu Boris Hybner neomezil pouze na pouhé mechanické opakování osvědčených gagů a jejich seřazení do volného leporela epizod. Nápadité variace filmových scén z časů „kdy komedie byla králem“ (honičky policajtů, dortové bitvy atd.) byly organickou součástí hravé a vtipné historické exkurze do dob, kdy citovaná kinematografická klasika vznikla. Vzájemně se umocňujícímu propojení stylizované reality Hollywoodu (ve filmu – podobně jako ostatní historické předobrazy – přezvaného na Jollywood) desátých a dvacátých let se zmíněnými citacemi amerických grotesek nahrálo až samo filmařské prostředí, v němž se podstatná část příběhu Hybnerova tuláka a později gagmana společnosti Gagstone (viz Keystone) Ala odehrávala. Podstatnou roli z hlediska celistvosti výsledného tvaru však sehrála i důsledně dodržená stylizace všech složek do „autentické“ podoby němých grotesek a neméně důsledný, laskavě ironizující nadhled relativizující právě onu žánrovou ortodoxnost díla, jemně nuancující jeho humor a zároveň jako by mimoděk narušující nově vzniklou iluzi. (Připomeňme např. jízdu kamery „odhalující“ v záběru jednoho z dílu domy městečka Jollywoodu jako filmovou dekoraci…)
Opomenout nelze v této souvislosti ani nápaditou variaci známého a osvědčeného prolínání reality vlastního děje s dvourozměrnou existencí natáčených a promítaných filmů. V Gagmanovi nejen, že bylo samozřejmě možné vstoupit do děje odehrávajícího se na plátně, výstřelem z promítací plochy trefit budík stojící na piáně v kině či zasáhnout diváka dortem do obličeje, ale dokonce např. ovlivňovat běh natáčené scény rychlostí a směrem otáčení kliky kamery. Ve výčtu kladů seriálu, námětově, tematicky i žánrově obohacujícího původní televizní dramatickou tvorbu, je jistě třeba na předním místě zmínit stylově čisté režijní pojetí Juraje Herze a až netelevizně tvůrčí výkony většiny hereckých protagonistů v čele se suverénními, neodolatelnými a především výrazově přesnými Borisem Hybnerem a Janem Kanyzou. Režisér, herci a další spolutvůrci tohoto televizního opusu (jmenovitě uveďme alespoň ještě výtvarníka dekorací Zbyňka Hlocha, autora hudby Petra Hapku a zejména kameraman Viktora Růžičku) plně respektovali a „zpětně“ se spoluzasloužili o jeho výše uvedenou charakteristiku.
Gagman bylo bezpochyby pozoruhodné dílo, v mnoha směrech podstatně převyšující běžný televizní standard. Už proto je dvojnásob škoda, že zmíněná nepřízeň tvůrců programové skladby, která provázela uvádění záznamů přenosů Hybnerových divadelních inscenací, se ani Gagmanovi nevyhnula. Je skutečně těžké pochopit logiku, s níž byl premiéře jednotlivých dílů seriálu jistě schopného zaujmout a vkusně a inteligentně pobavit početnou obec diváků, určen podvečerní, resp. Odpolední čas na druhém programu v rozmezí pondělí – sobota. (Např. předposlední pokračování bylo uvedeno v pátek, deset minut před pátou, kdy – jak už to v červnu bývá – mnoho lidí opouští domov a odjíždí na víkend!) Nezbývá tedy než si přát, aby repríza televizního Gagmana na sebe nedala dlouho čekat a především byla uvedena ve vhodnějším čase.
SVAČINA, Jan. 6 x Hybner. Scéna. 1988 [25. červenec], roč. 13, č. 15, s. 5. [upraveno] < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Typ filmu: Středometrážní
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 17.2.2018
To,
že tuto geniální poctu filmovým počátkům, v hlavní roli se skvělým Borisem Hybnerem, nevysílají české televize to není hřích. To je na kriminál.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 23.1.2016
Kdo by si nepomatoval Gagmana :-).
Skvělý groteskní miniseriálek, který mi dost připomínal americké grotesky. Možná to byl i režisérův záměr, kdo ví?
Každopádně Boris Hybner tady exceloval. Osobně se mně taky líbil Vlastimil Bedrna.
Rozhodně bych se na to někdy znovu podíval.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 19.11.2011
Jako malý jsem docela mohl Laurela a Hardyho; tohle mě nikdy nijak nebralo, ani nevím proč.
Klasikové němého filmu vlastně byli prvními herci-kaskadéry, a nejen tím inspirovali mého oblíbence J. Chana.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 11.8.2009
Juraj Herz natočil tento šestidílný seriál v polovině 80. let 20.stol. Myslím si že se jedná o zcela ojedinělý počin a jedno z nejlepších děl Juraje Herze.
V seriálu zazářil v jedinečné roli Boris Hybner a skvěle mu sekundovala Tereza Pokorná ve své, podle mne nejlepší filmové roli.
seriál byl, pokud si dobře pamatuji natočen Bratislavskou televizí v Barrandovských ateliérech. Česká televize seriál uvedla někdy v letech 1987-88?? Vím že ho i opakovala.
Bohužel na podrobnější děj si již nevzpomínám – pouze z útržků se mě vybaví že se jednalo o seriál z prostředí natáčení holywoodských němých filmů. Byla tam realizována jedna z největších šlehačkových bitev co jsem kdy ve filmu viděl a celý seriál byl úžasná sranda.
Nevím jestli byl seriál uveden v porevoluční době v nějaké televizi, ale za znovu uvedení se velice přimlouvám.
Reklama
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film
