George Hickenlooper

pocházel z divadelnické rodiny. Během středoškolských studií natáčel 8mm filmy, z nichž některé byly oceněny na místních přehlídkách. Vystudoval film na Yaleově univerzitě (1982-86); za svůj absolventský snímek Newark Needs Insurance (Newark potřebuje pojištění) byl nominován na studentského Oscara. V Los Angeles získal praktické zkušenosti u Rogera Cormana. Začal natáčet dokumenty o filmařích, z nichž největší pozornost vzbudilo Srdce temnoty: Filmařova apokalypsa (Cena Emmy, nominace na Cenu Cechu amerických režisérů) o slavném Coppolově snímku, v němž využil záběry z filipínských exteriérů jeho ženy Eleanor a zkombinoval je se vzpomínkovými rozhovory se členy štábu a herci. Zaujal i hranými filmy, nejdřív krátkometrážním Někdo tomu říká sling blade (Cena poroty na MFKF v Aspenu) podle scénáře Billyho Boba Thorntona, jenž v něm ztělesnil mentálně zaostalého vraha. Po roztržce s autorem se však už nepodílel na jeho celovečerní verzi, jež Thorntonovi zajistila hollywoodskou kariéru. Hickenlooper s obtížemi hledal finance pro své osobní nezávislé snímky, jako např. Dogtown (Ceny za scénář a za režii na FF v Hermosa Beach, Cena za režii na FF v Newport Beach), inspirovaný Bogdanovichovým Posledním filmovým představením, a také se vracel k dok. tvorbě, nejlépe ve Starostovi Sunset Stripu (Cena za nejlepší dokument na MFF v Santa Barbaře, nominace na Independent Spirit Award). Zemřel těsně před premiérou snímku Casino Jack, jenž se měl stát jeho vstupenkou k větším filmovým projektům. Vydal knihu rozhovorů s režiséry a kritiky Reel Conversations (1991, Filmové konverzace).
-mim-, Filmový přehled 2011/2