Pavel Štingl

Režisér, scenárista a producent, syn kameramanky Viery Štinglovej a bývalý manžel producentky Markéty Štinglovej.

Po absolvovaní KDT FAMU (1985) pracoval externe pre KF, kde režíroval 5 monotematických spravodajstiev (1985 – 1987). Natáčal pre ČST resp. ČT, po založení vlastnej firmy K2, s.r.o. (1993), a ako producent.

Je známy ako tvrdý vyjednávač, angažuje sa v hájení profesionálnych záujmov a je priekopníkom DVD kinodistribúcie dokumentov v ČR. Jedna časť tvorby súvisí s občianskými aktivitami. Natočil filmy Zoberte zo sebou kvetinu o študentskej manifestácii v novembri 1989 a Chaos o tzv. kríze ČT 2000, ktorý sa ČT zdráhala odvysielať.

K cestám si vyberal zeme s autoritatívnymi režimami a zaujímal sa o osudy tých, ktorý sa snažia vzdorovať. V 90.rokoch sa ponoril do nedávnej histórie, zase s pohľadom na bez právo.

Detailne skúmal film. archívy a o práci s nimi mal semináre na PedF UK v Prahe. Metodiku si vyskúšal na Starej histórii (1993) o vdove po Rudolfovi Slánskom a potom na 16. dieloch tv. cyklu Takí sme boli mi, dobrí rodáci alebo Z letopisov Máselné Lhoty (1996).

Hľadal za každý povojnový rok životný príbeh mj. osud najslávnejšieho karosára vo Vysokom Mýte, ktorý si sám znárodnil fabriku (1948) a robotníci ho zvolili za riaditeľa, príbeh dedín na Českomoravskej vysočine, ktorý sa vzopreli kolektivizácii, zriadenie mauzólea Klementa Gottwalda.

Významnejším príspevkom k histórii totalitnej éry bol portrét autora tzv. muklovskej literatúry Zaniknutý svet Karola Pecky (2000) v ktorom užíval i inscenačné prvky. Ako zvládal archívne fondy, častejšie sa ponáral do doby 2. svetovej vojny a prejavov nacistickej ideológie.

Filmy sú výsledkom až detektívneho pátrania a prináša nové súvislosti: Príbeh stroskotancov Patrie (1996) vykresľuje osudy židovských utečencov z Európy roku 1940, ktorých po strastiplnej ceste odmietali Britovia prijať v Palestíne, aby nenahnevali Arabov, Denník pána Pfitznera (1998) o kariére zastupujúceho pražského primátora, kontroverzný príbeh Zlyhanie (2000) o parašutistovi Viliama Gerikova, ktorý podobne ako Čurda zradil, udával gestapu a roku 1947 bol odsúdený k smrti atď.

Jedným zo životných diel Štingla je celovečerný česko – poľský epos Ghetto menom Baluty (2008) o bývalej zlodejskej štvrti v Lodži, z ktorých nacisti vytvorili židovské ghetto a nechali tu na smrť čakať na 200 000 Židov vrátane transportov od nás. S M. Jankom a fotografom Karlom Cudlínom vytvorili naliehavú správu o histórii i súčasnosti prekliateho miesta, ktoré sa opäť zmieta v kriminalite, alkoholizme a nezamestnanosti: nominácia na Českého leva (2008).

Zaujíma ho i zdravotníctvo, ako naznačil absolventský film Naučiť sa báť (1985) o etike mladých doktorov.

Zapodieval sa s nelegálnym obchodom s efedrinom vyrobeným vo výskumnom ústave, náročnou prácou neurochirurgov i prekonávaním telesného handicapu športom. Do cyklu GEN točil diel o onkológovi Josefovi Kouteckom (2002). Natočil i film k 650. výročiu založenia UK (Kameň a poznanie), o tzv. Tancujúcom dome, reportáž o zájazdu Divadla Na zábradlí do Ruska, portrét nevidomej maliarky, kedysi slávnej čs. atlétky Pavly Francovej – Valníčkovej, časozberný záznam vzniku sochy Franza Kafky v dielny Jaroslava Róna, portrét predčasne zosnulého herca ND a úsmevný pomník Járy Cimrmana.

Dokončil i životný esej – ságu Suchá hora, dedina na konci trate o premenách svojráznej slovenskej obci v Roháčiach: sleduje tu osudy rodiny Harmatových a využil zábery, kde v 50, rokoch natočila jeho matka.

Počin znamenal celovečerný hraný film s ochotníkmi Mier ich dušiam (2004). Štingl získal desiatky prestížnych cien. Prix 2000, Trilobit 2000, cenu na MTF v Hirošime 1991, Prix Taliansko, hlavnú cenu asociácie FIAT/IFTA obidve 1998.

Je laureátom Rádu Bieleho Mamuta 2001. Patrí k významný osobnostiam nášho dokumentu. Často sním točia kameramani M. Kubala a M. Janek, strihači Milan Justín a Tonička Janková a dramaturgička H. Jemelíková.

Autor: pataamat

pracoval po ukončení Střední průmyslové školy spojové techniky v Praze krátce jako asistent kamery a režie. V roce 1985 absolvoval katedru dokumentární tvorby pražské FAMU snímkem o hledání etických přístupů mediků k pacientům Naučit se bát. Krátce po roce 1989 pracoval mj. ve studiu KF Praha. Zajímá jej především člověk jako osobnost, zasazená do současného rozporuplného světa. Proto ve svých dokumentech zachycuje osudy konkrétních lidí na pozadí politických událostí. Významnou oblastí jeho zájmu jsou sociální a politické podmínky života v částech světa, poznamenaných neutěšeným dějinným vývojem. Přináší svědectví o konfliktech, válkách a neštěstích; točil mj. v Rumunsku, Albánii, Arménii, na Podkarpatské Rusi, v Kosovu, Polsku, Vietnamu, v Jihoafrické republice a dalších zemích. V jeho bohaté filmografii však najdeme i snímky o divadle a hudbě nebo tituly s cestovatelskou tematikou. Spolupracuje především s Českou televizí v nejrůznějších žánrových tvůrčích skupinách, dříve pracoval i pro společnost Febio. K této tvorbě patří: portrét přednosty dětské onkologie FN v Motole z cyklu GEN MUDr. Josef Koutecký pohledem Pavla Štingla (1993); několik dílů z cyklu Posezení s Janem Burianem: Jaroslav Hutka, Karel Babíček (oba 1994), Ludmila Rakušanová, Ondřej Hrab (oba 1995); první dva díly pro TV cyklus Odpoledne pro všechny nazvané Odpoledne pro všechny (1994) a Tajemství Hálova mlýnu (1994); zábavný cestopis z cyklu s Honzou do světa o novoročním karnevalu v Kapském Městě Silvestr Dobré naděje (1995); třináct dílů z cyklu Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty, přinášející za každý rok po válce autentický příběh o nespravedlnostech minulého politického režimu: dopad rozsáhlé amnestie z května roku 1960 Akce „Karel“ (1996), vzpomínky profesora Jana Weinera Nejkrásnější rok 1947 (1996), epizoda o lékaři, který zaslal zprávu o vlivu kadaňského životního prostředí na zdraví místních obyvatel předsedovi vlády Ladislavu Adamcovi, Několik ekologických vět (1996), pohnutá historie legendárního karosáře Jana Sodomky Osobní dar pro Stalina (1996), nový pohled na historii památníku na Vítkově Popelnice věčnosti (1996), vzpomínky účastníků převratu v roce 1949 Poslušni svých zákonů (1996), průběh akce budovatelské opravy domovního fondu v roce 1966 Pozor, padá omítka (1996), příběh likvidovaných boháčů na české vesnici v padesátých letech Požáry ve středu Evropy (1996), osudy perzekuovaných manželů Heřmanových z Karlových Varů Setkání na kolonádě (1996), příběh studenta, který byl kvůli svému nesouhlasu s maďarskými událostmi vyhozen ze školy, Vyšší princip…? (1996), portrét recesistické opoziční společnosti Za veselejší současnost (1996), snímek o vzniku jedné z největších raketových základen v Čechách Záštita „míru“ (1996), vzpomínky na setkání majitele meditační zahrady Luboše Hrušky a akademického malíře Romana Podrázkého Znamení doby (1996); třídílný cestopisný cyklus kr. f. o putování po státech východního pobřeží USA s výkladem krajanů Dva domovy (TV-1999; + II. kam.), cesta po místech historie severoamerických Indiánů s profesorem Janem Weinerem Indiánské léto (TV-1999; + II. kam.) a dokument z indiánských rezervací v Arizoně a Wyomingu William Shakespeare z kmene Arapaho (TV-1999). V roce 1996 založil vlastní produkční firmu K2, spol. s r.o., v níž kromě vlastních filmových aktivit připravil i rozsáhlou multimediální expozici muzea v Lidicích s názvem A nevinní byli vinni, která se stala nejmodernější expozicí válečné historie u nás. Byl mj. hostem Originálního videojournalu (TV-2011). Jeho matkou je kameramanka Věra Štinglová (nar. 1928). – Filmografie: (námět, scénář, režie, není-li uvedeno jinak; neúplné; ceny výběrově) studentské kr. filmy Humulus lupulus (1982) a Provozovna (1983; Maxim FAMU 1986), absolventský kr. f. Naučit se bát (1985; Cena ČLF 1986), filmový týdeník o psychické rehabilitaci dětí alkoholiků Závislý na závislých (1986), filmový žurnál Divadelní pouť (1986), čtyři sondy do leteckého prostředí: dok. o vývoji a vzniku dopravního letadla Kluci, to nám to letí a Šest stupňů volnosti (oba 1987), snímek o historii výroby letadel Vzduch je naše moře (1988) a dok. o prostředí leteckých konstruktérů Legenda o Blaníku (1988), demýtizující pohled na pražskou studentskou manifestaci v listopadu 1989 Vemte s sebou květinu (1989), dok. z věznice, kterou právě opouštějí političtí vězni, Návštěva ve vinárně (1990), hudební pořad Ach, pryč, ach pryč je všechno (1990), snímky o rumunské revoluci a pádu režimu Nicolae Ceauşesca Romania Libera a Quo vadis, Romania? (oba 1990; Cena na 21. festivalu maďarských filmů v Budapešti 1990), dok. z období počátečních bojů o Náhorní Karabach Země bez hrobů (1990; MTF Hirošima 1991 – Cena poroty), hudební pořady Jazzové velebení a Ostrov čarodějů (oba 1991), přínosný portrét sportovně orientované vozíčkářky Nika (1991), dok. z Albánie Slzy vítězství Albánie o průběhu prvních demokratických voleb a snímek o stavu zbědované země s bohatou kulturní tradicí Milionáři bídy (oba 1991), střm. svědectví o vztahu české studentky a albánského medika, jejichž osud se vlivem dějinných událostí na třicet let rozdělil, Studentská láska (1992), střm. portrét dvou zdravotně postižených sportovkyň, připravujících se na paraolympiádu, Cesty k Olympu (1992), reportáže z Podkarpatské Rusi Trojí vánoce Zakarpatí a Země opět beze jména (oba TV-1992), obsáhlý portrét Josefy Slánské Stará historie…? (1993), reportáž z neklidných moskevských ulic Pozdrav ze země, kde včera znamenalo zítra (1993; MFF Bologna 1993 – Hlavní cena Prix Italia), kr. neformální pohled na oslavy padesátého výročí vylodění Spojenců Invaze novinářů v Normandii (1994), střm. snímek o „zapadlých vlastencích“ a jejich vztahu k hudbě Pasecké slavnosti (1994), střm. dok. o českých krajanech z Jihoafrické republiky, kteří řeší dilema druhé emigrace kvůli změně vlády Z domova domů (1994), kr. snímek o svérázném světě domorodců Jižní Afriky Filemonovi čarodějové (1994; + spol. nám.), střm. politický dok. o průběhu prvních všeetnických voleb v Jihoafrické republice z pohledu domorodého venkovana Quo vadis, South Africa…? (1994), časosběrná rodinná sága Suchá Hora (TV-1994), zamyšlení nad zneuznáním českých veteránů z let 1939-1945 Světová válka v nás (TV-1994), kr.f. o Krugerově národním parku Zoologická v africkém stylu (TV-1994), střm. dokument o oslavách padesátého výročí ukončení válečných operací v Evropě Válka skončila, zapomeňme…? (1995), střm. reportáž ze současného Vietnamu Zastavení v Saigonu (1995), střm. dok. o české efedrinové aféře Zlatý trojúhelník v srdci Evropy (1995; + spol. nám.), střm. záznam životních peripetií několika českých navrátilců z exilu Smutné návraty (1996), střm. dok. o profesoru Janu Weinerovi, který několikrát v životě emigroval, Čtyři páry bot (TV-1997), střm. hudební dok. o Českomoravské hudební společnosti Poslechněte lidé málo (1997), trojportrét žen, jimž se společné přežití pekla koncentráku stalo duchovním poutem, Tři kamarádky (1997), střm. historický dok. o posledním legálním transportu Židů z okupovaných území do Palestiny v roce 1940, oceněný v roce 1998 cenou FIAT/IFTA, Příběh trosečníků Patrie (1997), střm. úsměvný portrét herce Svět podle Klepla (1997), historický dok. o životním příběhu zastupujícího primátora Prahy v době protektorátu Deník pana Pfitznera (1998; spol. sc. Markéta Štinglová), střm. reportáž o zájezdu Divadla Na zábradlí s názvem Ivanov na Sibiři (1998), střm. dok. o Univerzitě Karlově k 650. výročí jejího založení Kámen a poznání (1998) a zpráva o oslavách tohoto výročí Na věčnou té věci paměť (1999), kr. dok. z prostředí moderní neurochirurgické kliniky Vojenské nemocnice ve Střešovicích (vracející se k motivu absolventského snímku) Jen jeden pokus se životem (1999; Techfilm 2000 – Cena diváků, Zvláštní uznání za popularizaci vědy a techniky; přehlídka Týká se to také tebe 1999 – Hlavní cena Josefa Velka), střm. snímek o tělesně postižených lyžařích Galusky na prašanu (1999), kr. pojednání o lidových tradicích na Domažlicku Masopust v Postřekově aneb Co jeden blázen nadělá bláznů (1999), střm. portrét Zaniklý svět Karla Pecky (2000; Trilobit Beroun 2000 i za filmy O zlém snu a Selhání), střm. polemický příběh kolaboranta Viliama Gerika Selhání (2000; spol. nám. Jaroslav Čvančara), střm. polohraný dok. o pohnutém osudu holčičky v době holocaustu na motivy vzpomínkové knihy Evy Erbenové, určený zejména dětskému divákovi O zlém snu (TV-2000; MTF Tokio 2000 – Zvláštní cena prezidenta Japan Foundation), podíl na střm. střihové eseji, reflektující krizi v České televizi na přelomu tisíciletí Chaos (TV-2001), komický dok. o dětském oddílu experimentální archeologie Léčba pravěkem aneb Jak se Quido napravil (2001), střm. zamyšlení nad rodinným příběhem horského hospodáře Friedricha Kneifela z východních Krkonoš Jakou řečí mluví Pánbůh…? (TV-2001), střm. f. o novém pohledu na fakta Druhý život Lidic (2002; spol. režie David Vaughan, spol. nám., spol. sc.), navazující na významný polohraný dokument Silent Village (1943, Tichá ves; r. Humphrey Jennings), střm. portrét nevidomé výtvarnice Pavly Francové Malování potmě (TV-2003), střm. dok. o tříletém usilí výtvarníka Jaroslava Róny při práci na pomníku Franze Kafky Popis jednoho zápasu (2003; + produkce), střm. dok. o okolnostech vzniku nejnovější adaptace buditelského románu K.V. Raise Návrat Zapadlých vlastenců (TV-2003), na nějž navazuje hraný dok. o historii krkonošských Pasek nad Jizerou Mír jejich duši (2004; spol. sc. Ivan Arsenjev; Čestné uznání Trilobit Beroun 2005), střm. hraný dok. Jára Cimrman (TV-2005), střm. portrét Divadlo bláznivých dramat Borise Rösnera (TV-2006; Trilobit Beroun 2007 ex aequo), střm. pokračování snímku Suchá Hora o společenských proměnách ve vzpomínkách padesátičlenné rodiny z vesnice na slovenské Oravě Suchá Hora, dědina na konci trati (TV-2006; Nadotek Ústí nad Orlicí 2008 – Hlavní cena; Trilobit Beroun 2008 spol. s filmem Ghetto jménem Baluty), dok. o nedávné historii městské části druhého největšího polského města Lodže Ghetto jménem Baluty (2008; + spol. prod.; Trilobit Beroun 2008 spol. s filmem Suchá Hora, dědina na konci trati), střm. f. o vzniku moderní Křížové cesty pod vedením akademického sochaře Vladimíra Preclíka u východočeského Kuksu Cesta k Cestě (TV-2009), kr. f. o realizaci sochy Gustava Mahlera Návrat (2010), střm. svědectví dvaadevadesátiletého moravského sedláka Aloise Denemarka, přímého pamětníka strůjců atentátu na Reinharda Heydricha, Šil jsem u Kubiše (2010), dok. s animovanými pasážemi o zrůdné ideologii, která měla spasit lidstvo, Eugéniové (2013).
-kk-, Filmový přehled 2014