František Halas

František Halas byl autor meditativní a společenské poezie, jeden z nejvýraznějších představitelů české poezie 30. a 40. let dvacátého století.

František Halas pocházel z dělnické rodiny, otec organizoval dělnické stávky a v 50. letech vydal tři svazky vzpomínek. Halasova matka zemřela, když bylo Františkovi osm let. Halas se vyučil knihkupcem, působil jako úředník a nakladatelský a časopisecký redaktor (časopisy Pásmo a Rozhledy). Spolupracoval při zakládání Devětsilu.

Za 2. světové války byl František Halas činný v odboji, po válce pracoval jako přednosta odboru na ministerstvu informací.

František Halas je pochován v Kunštátě, kde prožil i dobu heydrichiády.

Dílo Františka Halase:
Poezie Františka Halase je osobitá, jeho verš je většínou přerývaný, rytmicky nepravidelný a zvukově výrazný. Pracuje s hovorovou i obecnou češtinou, využívá biblických přirovnání a metafor.

Sépie - 1927, autorova prvotina
Kohout plaší smrt - 1930
Tvář - 1931, básnické sbírky rozšířené později o dva původně samostatné cykly
Tiše - 1931
Hořec - 1933
Sbírky mají charakter meditativní a spirituální poezie.

Staré ženy - 1935, nerýmovaná skladba
Dokořán - 1936, reakce na období mobilizace
Torzo naděje - 1938, o mnichovské zradě
Naše paní Božena Němcová - 1940
Já se tam vrátím - 1947, básnická próza lyricky oslavující Vysočinu

Autor: veverka-zrzka