Garik Seko

Garik SEKO vystudoval průmyslovou školu v Čimelicích a v roce 1956 byl přijat na FAMU na obor filmové režie. Po dvou letech studium přerušil a odešel asistovat Jiřímu Trnkovi, který v té natáčel Sen noci svatojanské. Od roku 1959 pracoval Garik Seko u režisérky Hermíny Týrlové v gottwaldovském (zlínském) filmové studiu jako asistent. Po patnácti letech přešel do Prahu do Studia Jiřího Trnky, kde působil dlouhá léta. Jeho první větší samostatnou prací byl film Zvědavá myška z roku 1964. Ani ve svých dalších pracích nezapřel nikdy žáka Hermíny Týrlové, zejména ve způsobu uchopení animovaného materiálu a v jeho rozmanitosti. Ve filmografii Garika Seka najdeme filmy papírkové (Zvědavá myška, 1964, Bruncvík a lev, 1980), loutkové (Proč Měsíc nemá šaty, 1967, Kost, 1968, O mistru Hanušovi, 1976, Vajíčko a kamarádi, 1979, Mozart v Praze, 1982), ale také animované předměty jako kameny (Kámen a život, 1965), tepané měděné dráty (Perpetuum amor, 1969), paličkovanou krajku (Utržený zvoneček, 1969), hodinové strojky (Tik - Tak, 1973), oblázky (Viděly jste tu rachejtli, dámy?, 1979), knihy (Ex libris, 1982), boty (Shoe show aneb botky mají pré, 1984) atd. Režisér Seko se ve filmech Nocturno (1983, spolupráce s Janem Mimrou), Aprílová romance (1985) a Čardášová Julie (1985) pokusil také o kombinaci živých herců a animovaného materiálu. Vedle filmů pracoval na televizních seriálech, mj. Kosí bratři (1979), O SVĚTĚ, Zázraky bez čarování (1979), Kosí bratři a větrný kohout (1982), AHOJ, NEBE, Richard Sloní srdce (1985).

Zdroj: PROSNICOVÁ, Alexandra, NAVRÁTILOVÁ, Hana. Filmový kalendář 1990. Praha: Československý filmový ústav, 1989. (upraveno, doplněno)