Písničkář a básník Karel Kryl pocházel z rodiny novojičínských knihtiskařů. Vystudoval střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni, vystřídal několikero zaměstnání, ale především psal poezii a texty písní, které sám zpíval. Než byl nucen na podzim 1969 emigrovat, stačil se stát v naší zemi proslulým. Stihl tu ještě vydat dlouhohrající desku Bratříčku, zavírej vrátka, ke knižnímu vydání připravil pro Mladou frontu první sborník svých textů pod tímtéž názvem. Tisk knížky však byl zakázán, a tak vyšla až v roce 1972 v nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem s titulem Kníška Karla Kryla, s poněkud pozměněným obsahem a s deseti linoryty autora na téma Ruka.
V zahraničí Karel Kryl vystudoval žurnalistiku a dějiny umění a po revoluci zůstal domovem v Mnichově, kde byl programovým redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Celou dobu také vystupoval na koncertech a po revoluci samozřejmě zpíval i v českých zemích, z nichž nejdražší mu byla jeho rodná Morava. Na jeho koncerty zde chodila spousta lidí různých věkových kategorií.
Toliko přejato ze zdroje (viz níže).
Karel Kryl bývá ,,škatulkován" různým způsobem, zvláště jako umělec kritizující předlistopadový režim. Ti, kdo zjistili, že kritizoval i Václava Klause a další kritizováníhodné porevoluční postavy, tvrdí, že kritizoval úplně všechno a někteří jej dokonce přirovnávají k Beat generation v USA. Nic z toho však není pravda! Vždyť Kryl v písničce Pasážová revolta kritizuje právě takový protest pro protest, bez hlubšího důvodu. Kryl zkrátka kritizoval to, co považoval za špatné.
Pouze několik Krylových písniček časově kontextových jest (např. Tak vás tu máme - reakce na Srpen ´68), většina je však nadčasová, a to i Bratříčku, zavírej vrátka. Je známo, že Kryl považoval nepůvodní myšlenky za méně důležité než ty původní, a dokonce použil k některým písničkám několik důvodů vzniku, což je i případ Bratříčka; je pravda, že jej v Srpnu asi upravil, ale pamětníci ho slyšeli tuto písničku zpívat již před Srpnem; v nějakém časopise jsem četl, že jednou jeden takový pamětník ke Krylovi přišel a ptal se ho, proč nepřizná, že je futurolog, že předpověděl budoucnost; Kryl mu prý odpověděl ve stylu: ,,A není to jedno?"
Pravdou je, že kdyby Kryl řekl, že v Bratříčkovi předpověděl budoucnost, bylo by to i nespravedlivé vůči spoustě jiných písniček, kterými, dalo by se říct, se mu povedlo totéž.
Posledním běžným nepravdivým tvrzením je, že Kryl byl pesimista, což se projevuje na jeho písničkách. To však také není pravda, protože se najde jen hrstička Krylových písniček s pesimistickým vyzněním. Vždy do pesimističtějších písniček dával něco, co je obrátilo (krásně je to vidět na písni Divný kníže), nebo alespoň zlehčilo; nejednou dokonce pojal zcela vážné věci humorně (Pušky a děla).
Na závěr bych se věnoval i jeho experimentování, a to nejen s jazykem, ale i s básnickými styly; dokonce se mu podařilo pár surrealistických písniček, samozřejmě žádných odporně negativních, jak je v tomto stylu očekávatelné. Surrealistické počiny Karla Kryla znám dva, známější je Pták Noh, který se celý odehrává ve snu (prostor pro surrealismus), až nakonec se nakumulované negativno zajímavě vypustí do reality (pravda, zrovna zde se jedná o negativní závěr, ale velmi dobrý k zamyšlení).
Zdroj první části: přebal Kníšky Karla Kryla, vydané Mladou frontou v Praze 1990.
Autor: Ondrej_pribehar .
