Francouzská herečka, tanečnice-baletka, Leslie Claire Margaret Caron, se narodila 1. 7. 1931 v Boulogne - Billancourt, Seine ve Francii. Otec, Claude Caron, byl chemik, a její americko-francouzská matka narozená v USA - Margaret Petit, byla baletka. Malá Leslie chodila od mala na baletní lekce, ale v 11 letech v době nacistické okupace museli spolu s bratrem a otcem (matka musela zůstat v USA, když ji zde zastihla II. světová válka) utéci k babičce a dědovi do Cannes. O pár měsíců později se však Leslie vrátila, protože získala možnost žít v Paříži, a útočiště získala v klášteře Convent of the Assumption. V taneční výuce už pokračovala na konzervatoři, a v 16 ti letech se stala členkou baletu des Champs-Elysées, půvabná, působivá, talentovaná a okouzlující.
Po válce tančí v baletu - La Recontre v roce 1948, kde jí viděl americký tanečník a herec Gene Kelly, a velmi se mu líbila. Pravdou je, že když hledal talentovanou dívku do připravovaného tanečního, hudebního filmu s hudbou George Gershwina – Američan v Paříži - An American in Paris, vzpomněl si na ni. Metro Goldwyn Mayer jí po kamerových zkouškách nabídlo smlouvu, které se chopila, ovšem až poté, než požádala o pozastavení filmování na filmu, který v té době natáčela. Oba – jak nováček Leslie, tak již ošlehaný veterán Kelly byli vynikající dvojicí, a oslnili také sedmnáctiminutovým tanečním číslem, kde překonával jeden druhého. Film získal několik nominací na Oscara.
O necelý rok později, je Leslie smluvně vázána i v dalších filmech spol. MGM – tanečnice v nočním klubu ve Glory Alley – 1952, nebo Lili v roce 1953. Získáva také cenu Tony za roli v broadwayském muzikálu - Carnival, nominaci na Oscara, a cenu Best British Acters. Její prioritou byly taneční a hudební filmy, takže následuje muzikál - Daddy Long Legs – Táta dlouhán, rok 1955, a partnerem není nikdo jiný, než skvělý Fred Astaire. Je hvězdou v baletu choreografa a šéfa baletu Ronalda Petita s názvem – Henry Higgins/Eliza Dolittle – parafráze na muzikál My fair Lady, kdy se opět rozšířila sláva baletu Champs - Elysées Paris, bývalého „rodinného“ divadelního souboru.
To by nebyla ta správná baletka, aby netančila „Popelku“ – Leslie si tuto roli zahrála, a zatančila v barevné, muzikálově-taneční pohádce z roku 1955 - The Glass Slipper -Skleněný pantoflíček. Byla z ní kouzelná, rošťácká, drobná Popelka s krátkými vlasy. Což tu ještě nikdy nebylo. Následoval snímek – Gaby, s Johnem Kerrem, který byl remakem filmu - Waterloo Bridge s Vivien Leigh a Robertem Taylorem. A přišel rok 1958 a fantastický úspěch s filmem Gigi – v režii Vincenta Minelliho. Hlavní roli převzala Leslie za hvězdu Audrey Hepburn. Film získal několik nominací a cen Oscara, Golden Globe a Golden Laurel. Že není jen tanečnicí dokázala Leslie ve filmu s Horstem Buchholzem, Mauricem Chevalierem a Charlesem Boyerem ve - Fanny, z roku 1961, nebo dalším dramatu - The L-Shaped Room, za který získala opět nominaci na Oscara, a získala opět cenu Britské filmové akademie, za nejlepší herečku v roce 1962. Leslie hraje v komediích a jejími partnery není nikdo menší než Cary Grant, Waren Beatty, nebo Rock Hudson.
Její soukromý život nebyl právě klidný, spíše vibrující, připravený kdykoliv vybuchnout. Byla manželkou hudebníka Georgie Hormela, Petera Halla, se kterým měla dvě děti – syna Christopha a dceru Jennifer. Dalším partnerem byl producer Michael Laughlin, a po něm přišel režiser Paul Magwood, se kterým se také rozvedla.
Jako jedna z mála hereček MGM si nemohla stěžovat na nedostatek práce a nejen zde. Natáčela často i v Evropě – naposledy v roce 2000 v Chocolat, nebo Kate Hudson - 2003. Až teprve v 75tém roce života získala cenu Emmy, v roce 2006, za epizodní roli staré ženy v seriálu – Law and Order – Special Victims Unit - speciální jednotka.
Marta Holubová-clara.bow
Autor: clara.bow .
