Francouzská literátka Eva Curie se narodila v Paříži 6. prosince roku 1904. Přišla na svět jako druhé dítě slavných fyziků Marie (1867 – 1934) a Pierra (1859 – 1906). Byla jejich druhým dítětem, do rodiny patřila ještě starší dcera Irena, která se narodila 12. září roku 1897. Evini slaví rodiče získali rok před jejím narozením Nobelovu cenu za objev radia. Na svého otce si však Eva nemohla příliš pamatovat, tragicky zahynul pod koly koňského tažného vozu, když jí byly pouhé dva roky. Marie Curie zůstala sama s dcerami a s manželovým otcem, jehož ctila jako svého. Starý pán se stal morální oporou snaše a vnučkám po synově smrti, avšak za několik let i on navždy odchází. Eva a Irena žijí jenom s matkou, která tvrdě pracuje, aby své dcerky mohla zabezpečit. V roce 1911 získala svou druhou Nobelovu cenu za chemii.
V roce 1921 odjíždějí obě dívky s matkou do Států. Zde čeká slavnou vědkyni série nejrůznějších přednášek o jejích vědeckých objevech. V roce 1926 se provdala starší sestra Irena za matčina asistenta Frédérica Joliota (1900 – 1958). Z úcty k nevěstině matce a současně i ženichově nadřízené přijímají snoubenci po sňatku zdvojené příjmení ve tvaru Joliot – Curie.
Eva vystudovala přírodní vědy a filozofii na univerzitě Sévigné, kterou ukončila v roce 1925. V té době se však věnovala hře na klavír a taktéž v roce 1925 uspořádala v Paříži svůj první koncert. Přitom však stále pečovala o svou matku, s níž po Irenině sňatku zůstala sama. Marie Curie umírá v sanatoriu v Sancellemozu, kam ji s těžkým srdcem nechala Eva převézt ve chvíli, kdy silně pokročila matčina plicní choroba. I přes veškerou péči, jaké se slavné ženě dostalo, svůj boj s nemocí prohrála. Zemřela na aplastickou anémii, důsledek letitého radioaktivního záření. Do jejích posledních chvil s ní je milující dcera Eva a dodává matce naději, i když ví, že již není v jejím zdravotním stavu žádné pomoci.
Evina starší sestra Irena šla v matčiných šlépějích. Nobelovu cenu za chemii převzala v roce 1935, rok po matčině skonu. Eva se posléze rozhodne o matce a jejím životě napsat knihu. V roce 1937 vychází poutavě psaný životopisný román o Marii Curie, který v českém překladu vyšel jako „Paní Curieová“. Kniha okamžitě zaznamenává obrovský ohlas a ještě téhož roku je v USA přenesena na filmové plátno v titulní roli s Greer Garsonovou.
Po obsazení Francie v roce 1940 odjíždí Eva Curie do Anglie. Zde pracuje jako novinářka a angažuje se také v humanitární oblasti. Stejně jako starší sestra Irena hájící práva žen, vyznává stejné smýšlení také Eva. Hodně cestuje, zajímá se o politiku, po skončení druhé světové války v rámci své profese úzce spolupracuje také s organizací NATO. V 50. letech poznává stejně starého muže jménem Henry Richardson Labouisse. Labouisse působil v politickém dění, podvakrát byl též velvyslancem Spojených států. Poprvé v letech 1952 – 1954 ve Francii, podruhé od roku 1962 do roku 1965 v Řecku. S Evou Curie se vzali v roce 1954, devět let poté, co zemřela jeho první žena Elizabeth Scriven Clarková. O dva roky později, v roce 1956, utrpěla Eva další bolestnou ztrátu v podobě smrti sestry Ireny, která zemřela na leukémii z ozáření při výzkumu radioaktivity. Její manžel Frédéric ji následuje o další dva roky později.
Spokojené manželství dvou lidských srdcí, jimž se pomalu blížil podzim života, bylo naplněno aktivní činností pro UNICEF, v němž se oba významně angažovali ve prospěch nemocných dětí. Eva Curie se v roce 1958 stala americkou občankou. Vyjma manželova velvyslaneckého působení v Řecku žili Eva a Henry převážně v New Yorku. V roce 1987 Henry umírá. Je to neuvěřitelné, ale jeho choť ho přežila o celých 20 let! Eva Curie zemřela v New Yorku dne 22. října roku 2007 ve věku téměř 103 let.
Zdroj: anglická verze „Wikipedia“ – překlad textu o Evě Curie
Životopisný román „Paní Curieová“ od E. Curie, Mladá fronta 1964
Pozn. aut.: Vzhledem k faktu, že v českém překladu publikace „Paní Curieová“ jsou jména dcer hlavní postavy přeložena do českého pravopisu jako Eva a Irena, byl tento tvar ponechán i v tomto článku.
Autor: Hortensie .
