Alexandre Astruc

Profesně se o kinematografii zajímal Alexandre Astruc až po skončení 2. sv. války. Nejprve jako novinář psaním filmových kritik. V roce 1948 publikoval v časopise L´Ecran esej inspirovanou rozšiřujícím se použiváním 16mm filmové techniky. Astruc do jisté míry předpověděl další vývoj a možnosti záznamu obrazu i jinou technikou, nežli je na celuloidový pás. Předpověděl možnost i využívání dalších rozměrů, zejména v dokumentaristice.

V téže době napsal svůj první filmový scénář Jan z Měsíce. Jako scénarista se objevuje i u svého prvého hraného filmu, který režíroval v roce 1953 - Karmazinova záclona. Film byl velmi úspěšný a byl i kvalitně herecky obsazen. Po boku Anouk Aimé se objevil i Jean-Claude Pascal. Film byl oceněn Dellucovou cenou francouzských filmových kritiků a získal i významné ocenění následujícího roku v Cannes. To rozhodlo zřejmě o tom, že se pak Astruc věnoval více filmové réžii.

Následovaly úspěšné filmy Špatné známosti /1955/, což bylo psychologické drama opět s Anouk Aimé, ale i Jeanem-Claudem Pascalem a Michelem Piccolim. Film získal cenu na Filmovém festivalu v Benátkách. V roce 1957 se rozhodl Astruc adaptovat románovou předlohu G. de Maupassanta. Výsledný film Láska bez předsudků však nezaznamenal větší úspěch. Po delším odmlčení Astruc podle scénáře Ferancoise Sagan natočil film Kořist stínů/1961/. Film je řazen k nové francouzské filmové škole. V tomto filmu hrála i nedávno zesnulá herečka Annie Girardot. Film však byl neprávem zapomenut.

Astrucův další film Citová výchova /1962/ podle románu Gustava Flauberta byl spojen s jeho scénáristickým podílem. Výčet filmů, které Astruc režijně vedl, obsahuje i filmy s válečnou tématikou - Dlouhý pochod /1966/, Plamen nad Jadranem /1968/. V další části svého profesního vývoje se Astruc zabýval spoluprací s francouzskými televizními společnostmi při natáčení televizních inscenací. Zabýval se zejména televizními dramatizacemi povídek Edgara Allana Poe - Jáma a kyvadlo.

Poslední režijní práce tohoto typu, kterou Astruc realizoval, je z roku 1993. Dnes je tento velmi významný francouzský režisér, scénarista, ale částečně i herec malých rolí, na odpočinku.

Autor: Erkul