Květa Legátová

Spisovatelka Květa Legátová se narodila 3. ledna roku 1919 jako Věra Hofmanová v Podolí u Brna. Vystudovala dvě fakulty na univerzitě v Brně, na jedné češtinu a němčinu, na druhé pak matematiku a fyziku. V podstatě celý její život je ve znamení pedagogické práce. Nejprve působila na brněnské konzervatoři. Později zejména učila na Valašsku a Moravském Slovácku, což byla oblast, z níž zejména pak čerpala náměty pro své literární práce.

Literárně činná byla již ve 40. letech. To psala zejména rozhlasové hry. V průběhu let bylo natočeno 14 jejích rozhlasových her. Dvě z nich byly zpracovány dokonce jako televizní adaptace. V letech padesátých pak vstoupila do literatury také tvorbou prozaickou. Tehdy publikovala pod pseudonymem Věra Podhorná. V roce 1957 vyšel soubor črt s názvem POSTAVIČKY. Jedná se o příběhy ze života dětí, vycházela z příběhů, s nimiž se setkala na moravském venkově. V roce 1961 vychází román pro děti s názvem KORDA DABROVÁ. V tomto případě jde o spojení dívčího románu a sociální tématiky. Kordula neboli Korda je dcera bohatého statkáře z doby první republiky. Později žije v domě s dělnickými rodinami a na jejich nelehký život, který ji doposud jako dívku z bohaté rodiny zcela míjel, začíná jinak nahlížet. Snaží se pronikat do jejich problémů a celkově se s nimi sblížit.

V 60. letech se spisovatelka zaměřuje opět spíše na tvorbu rozhlasové dramatizace. Její rozhlasové hry později vycházejí jako soubory pod názvy PRO KAŽDÉHO NEBE a POSEDLÁ A JINÉ HRY.

Triumfální literární návrat slaví Věra Hofmanová nyní již pod pseudonymem Květa Legátová na počátku 3. tisíciletí. V roce 2001 vychází sbírka povídek s názvem ŽELARY. Příběhy se odehrávají na Moravském Slovácku zejména v období první republiky. V roce 2002 dostala paní Legátová za své dílo psané působivým vypravěčským stylem Státní cenu za literaturu. V roce 2002 vychází novela JOZOVA HANULE. Odehrává se rovněž v Želarech a je nazvaná podle hlavní postavy – brněnské medičky Hany, do níž se zamiluje kopaničář Josef. Hana se v Želarech schovává před gestapem. Milostný příběh je spojením jakýchsi dvou protipólů, kde na jedné straně stojí městské děvče, na straně druhé prostý vesnický dělník. Podle této knihy byl natočen roku 2003 film ŽELARY v režii Ondřeje Trojana, v němž titulní postavu vytvořila herečka Anna Geislerová.

Tématika Želar se objevuje také v knize rozhovorů s Dorou Kaprálovou pod názvem NÁVRATY DO ŽELAR, která vyšla roku 2005. O rok později vychází soubor čtyř próz s názvem NIC NENÍ TAK PROSTÉ a roku 2008 kniha MUŠLE A JINÉ ODPOSLECHY.

Použité zdroje:
Článek „Květa Legátová: Učitelka a Želary“, časopis Ona dnes, č. 4/2009
Portál české literatury, heslo Květa Legátová, dostupné z: http://www.czlit.cz/main.php?pageid=34&author_id=116

Zpracovala: Petra Cejpková