Frank Wolff, narozen 11. května 1928, San Francisco, Kalifornie, USA - zemřel 12. prosince 1971, Řím, Lazio, Itálie. Narodil se v politicky aktivní rodině, která podporovala v padesátých letech projekty kalifornské univerzity UCLA, kde Frank také v té době studoval a seznámil se s Monty Hellmanem, který ho později obsadil do svých televizních projektů v letech 1957-1960. Současně se objevil i v pěti filmech režiséra Rogera Cormana, např. ve sci-fi Vosí žena (1959) nebo válečném filmu Ski Troop Atack (1960).
V roce 1960 natáčí v Řecku další Cormanův film Atlas, kde již hraje jednu z hlavních rolí krále Praximedese. Svým výkonem zaujal evropské filmaře a dostal další nabídky. Začal točit další filmy v Itálii a nakonec jich bylo více než padesát převážně v kriminálních filmech, spaghetti westernech a žánru giallo. Do klasického dramatu se vrátil rolí Vartana Damadiana ve filmu America, America (r. E. Kazan, 1963). Stal se oblíbeným hercem tehdy nejznámějších italských režisérů jako Sergio Leone, Sergio Corbucci, Enzo G. Castellari, Giuseppe Colizzi, Giuliano Carnimeo, Sergio Sollima. Vystupoval rovněž v několika britských televizních seriálech v šedesátých letech např. Svatý nebo Baron.
Z četných italských a jiných filmů možno uvést alespoň filmy známé i z naší distribuce nebo televize: Čtyři neapolské dny (1960), Salvatore Giuliano (1962), Démon (1963), Judith (1966), Bůh odpouští, já ne (1967), Villa jede (1968), Velký úklid (1968), Tenkrát na Západě (1968), Bez slitování (1968), Sono Sartana (1969), Setkání v poušti (1969), Barbagia (1970), Corbari, hrdina partyzánů (1971), Milán, kalibr 9 (1971) a další.
Frank Wolff spáchal sebevraždu v hotelovém pokoji v Římě v době natáčení filmu Když ženy ještě měly oháňku. Za jeho smrtí údajně stály deprese. Jeho přátelé na něho vzpomínali jako na vždy veselého a vtipného kolegu a mezi italskými filmaři byl uznáván jako jedna z největších hereckých osobností šedesátých let minulého století.
Autor: curil .
