Zbehovia a pútnici

V jednom ze svých nejtypičtějších filmů vypráví Juraj Jakubisko tři příběhy, z nichž každý je zasazen do jiné válečné doby. Povídka Zbehovia, natočená podle povídky Ladislava Ťažkého Vojenský zbeh, se odehrává během první světové války. Jejími hrdiny jsou dva dezertéři – vesničan Martin (M. Ladižinský) a Cikán Kalmán (F. Gejza), kteří si užívají dočasné svobody na věčném útěku před četníky. Druhý příběh nazvaný Dominika je zasazen do konce druhé světové války – odehrává se na statku vesnického hospodáře Peruna (S. Adamčík) a jeho půvabné dcery Dominiky (M. Vášáryová), kde věčně opilí sovětští „osvoboditelé“ zajímají a případně popravují každého, kdo se jim byť jen trochu nelíbí. Poslední povídka Pútnici pak líčí putování křehké panny (J. Stehnová) po zemi, vylidněné globální atomovou válkou. Dívka je zřejmě posledním člověkem, který na celé Zemi zůstal naživu. Jejím jediným společníkem je sama smrt (A. Kubán), která je zoufalá z toho, kam Bůh a lidé dospěli…

Zdroj: ČT

Film Juraje Jakubiska Zbehovia a pútnici vznikl v době, kterou nemůže a ani nechce zapřít. Přímo do filmového vyprávění, které podle všech příznaku mělo dosud povahu fikce, najednou vtrhly filmové obrazy, zachycující stav země a nálady lidí po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Také díky těmto obrazům se původní tři filmové povídky spojily do jednoho celku. Dnešní divák už přestává vnímat hranici oddělující jeden příběh od druhého, hranici mezi filmovou fikcí a dokumentárními záběry, a jednotlivé obrazy spojuje do jedné velké grandiózní metafory zla.
Zakomponování dokumentárních pasáží do filmu způsobilo, že putoval do trezoru. A jako by to nestačilo, neví se, kam se ztratil negativ filmu. Po dlouhých letech už nikdo nevěřil, že by se mohl někdy najít, ale jen šťastnou náhodou se nedávno přece jen našel ve studiu Columbia Sony Pictures v Los Angeles, a tak muže divák konečně vidět tento film o zlu v obnovené premiéře celý.
Toto zlo se projevuje jako anonymní síla vybízející lidi k zabíjení. Nezná soucit, nezná smíření, drží člověka pod krkem a nevypočitatelně přeskakuje z osoby na osobu. Vše, co se mu staví do cesty, drtí, ohýbá, tříští, láme. Neuhýbá ani před láskou, ani před morálkou, krvavě zúčtuje jak se starcem, tak s dítětem, a je dokonce schopné v momentě učinit z pronásledovaného pronásledujícího a naopak. Zlo je síla, která nemá svůj začátek, nemá svůj konec; zlo je vždy tu, skrývá se za různé masky a čas od času je schopné rafinovaným způsobem vtáhnout lidi do šíleného tance smrti, ze kterého není úniku. Tanec se obvykle rozběhne v době války, už není diváků. Musí se jej zúčastnit všichni a jedině Smrt má hody.
Do prvního šíleného tance vtáhlo zlo lidstvo za první světové války, kterou prezentuje povídka Zbehovia. Druhý šílený tanec se odehrál za druhé světové války a jeho příběh zaznamenává povídka Dominika. Třetí nám Jakubiskuv film neukazuje, protože pro tento výbuch zla neexistují obrazy. Jaderná katastrofa totiž rozpouští kontury věcí a nechává mizet lidi po tisících. A tak nám filmová povídka Pútnici ukazuje svět den po atomové katastrofě. To, co zůstalo ze světa, je hrozné i pro Smrt, která dosud bez následku přežila první a druhý tance. Smrt, odsouzená kráčet v patách lidí a zabíjet je, najednou nemá za kým chodit, a proto sama umírá. Ze světa se vytratila víra, radost a smutek, pravda a omyl, zkrátka všechno, co je svázané s naší existencí, a zůstala v něm vyprahlá země jako děsivý monument anonymního zla, které vyhrálo. Ale toto vítězství už nemá svědky, takže v konečném důsledku i zlo, paradoxně, samo se sebou prohrálo.
Peter Míhalovič 38. MFF Karlovy Vary

Povídky Dominika a Pútnici byly natočeny pro italského producenta Maurice Ergassa.

Autor/Zdroj: /Svedectvi


Filmový triptych. První baladická povídka ZBEHOVIA je stylizována jako lidová malba, odehrává se koncem první světové války na východním Slovensku a vypráví krutý příběh o vojenském zběhovi, v němž se krutost přenáší do zázemí, a má zde ještě krutější formu než na bojišti. Druhá povídka DOMINIKA je situována do druhé světové války - jde o film o zákonu, jímž si lidé ospravedlňují své činy. Třetí povídka PÚTNICI má být výstrahou, mementem - filmem o spravedlnosti, o dobru a zlu, o válkách. Zákon reprezentuje bůh a smrt - je to vize odehrávající se ve světě zničeném válkou.

Autor/Zdroj: /Popis


Poviedkový film, ktorý podáva apokalyptický obraz troch vojen v troch priebehoch - príbeh z prvej svetovej vojy o vojenskom zbehovi, v ktorom sa krutosť prenáša z bojiska do zázemia (Zbehovia), z druhej svetovej vojny o zákone, ktorým si l'udia ospravedlňujú svoje činy (Dominika) a tretí príbeh je vízia života ve svete zničenom atomovou vojnou (Pútnici).
Renáta Šmatláková Katalóg slovenských celovečerných filmov

Autor/Zdroj: Šmatláková Renáta/Katalóg slovenských celovečerných filmov


První z příběhů, jež jsou odlišeny stylově, ale jež spojují společné motivy, postavy i herečtí představitelé. Se odehrává na slovenské vesnici z první světové války a vypráví o vojenských zbězích, kteří strhnou vesničany k rebelii, již oni sami a vzápětí i husaři obrátí v krvavý a nesmyslný chaos. Další povídka se odehrává za druhé světové války a líčí svévoli, již jsou vystaveni pokorní obyvatelé osamělého stavení ze strany partyzánů; vynucenou přátelskou "idylku" změní nečekaný příchod německé jednotky v krvavá jatka, v nichž zahynou všichni, vinní i nevinní. Poslední příběh líčí situaci na zničené Zemi po třetí, totální válce, kdy zbydou (kromě starců, umírajících v podzemních krytech) jen dvě poslední bytosti: ztrápená dívka a zoufalý muž-Smrt, kterému se svět vymkl z rukou.

Autor/Zdroj: /Popis


Poetický povídkový film Zbehovia a pútnici patří spolu se snímkem Vtáčkovia, siroty a blázni a původní verzí filmu Dovidenia v pekle, priatelia! mezi „trezorové" filmy režiséra Juraje Jakubiska.
Jakubiskův film je vášnivým protestem proti jakémukoliv válečnému násilí, páchanému ve jménu ideologie. Ta je tváří v tvář hodnotě lidského života nesmyslná a dokonale nedůležitá. Film je zajímavý i režisérovým nepříliš smířlivým pohledem na „slovenský lid", který ochotně poklonkuje všem, kteří mají v rukou moc.
První z příběhů, jež jsou odlišeny stylově, ale jež spojují společné motivy, postavy i herečtí představitelé, se odehrává na slovenské vesnici za první světové války a vypráví o vojenských zbězích, kteří strhnou vesničany k rebelii. Další povídka se odehrává za druhé světové války a líčí svévoli, jíž jsou vystaveni pokorní obyvatelé osamělého stavení ze strany partyzánů. Třetí příběh líčí situaci na totálně zničené zemi po třetí světové válce, kde zbydou jen dvě poslední bytosti - ztrápená dívka a zoufalý muž-Smrt. Pro svou proklamativnost a ornamentálnost ale obstála tato část Jakubiskova triptychu nejhůře...

Dny slovenského filmu 1997

Autor/Zdroj: /