Zákon starého muže [TV inscenace]

Důchodce Karel Svoboda (Karel Höger), který celý život pracoval u dopraváků, si penzi vyplňuje malováním, starostí o jedinou vnučku Janičku a snahou vyjít za dobře se sousedy v baráku. Je vdovec a žije u své dcery Jiřiny, která má za muže četníka, poručíka Josefa Holečka. V den, kdy odjel s Janičkou do Unhoště, k tetě Máně pro kompoty, sousedka Věra Nováková, takové veselé děvče, spáchalo sebevraždu, otevřelo si všechny kohoutky u plynu. Jak říká soudní lékař, jde o banální případ. Okna byla zavřená na kliku, dveře zamčené zevnitř, na kohoutkách jsou jediné otisky slečny Novákové. S touto ženou se život nikdy nemazlil, vždy naletěla na chlapa, který ji obral a potom odkopl. V podniku MOSILANA slečna Nováková pracovala jako mzdová účetní a po její smrti se přišlo na to, že v pokladně chybí necelých 50 tisíc korun. Že muž, který vnutil Věře Novákové sáhnout ke krádeži na nový bleděmodrý wartburg, je gauner a známá firma, to již na policii ví, nejsou proti němu žádné důkazy, proto je policie na něj krátká. Pan Svoboda začne pátrat sám. A co nedokázali četníci, to dokázal on...

V bytě je nalezeno tělo mrtvé ženy. Penzista Svoboda (Karel Höger) se rozhodne na vlastní pěst vyřešit okolnosti sebevraždy sousedky, protože věří, že za její smrtí a defraudací ve spořitelně stojí další osoba. Konkuruje tak svému zeťovi (Petr Haničinec), vyšetřovateli, který jeho „pátrací“ metody odsuzuje. Svoboda po dlouhém pátrání objeví Věruščina přítele, kterému půjčila padesát tisíc. Když však na její naléhání, aby jí vrátil peníze, nereagoval a jí hrozilo odhalení z defraudace, viděla jediné východisko v sebevraždě. Výsledek šetření oznámí zeťovi. Ten zná jméno i okolnosti, ale vysvětlí tchánovi, že jeho vinu nelze zákonem postihnout. Svoboda se s tímto výsledkem nechce smířit a bere zákon do svých rukou…

Zdroj: Česká televize

Včera v dopoledních hodinách se rozhodla skoncovat se životem pětatřicetiletá Věra N. Dosud neznámé příčiny vedly jmenovanou k sebevraždě svítiplynem – tak by tragický případ jednoho lidského života stručně charakterizovala Černá kronika kteréhokoliv listu. Televizní inscenace Pavla Hanuše, kterou natočila hlavní redakce dramatického vysílání Československé televize v nedávných dnech, u tohoto faktu začíná. Rozvíjí příběh mladé ženy, která v touze po rodinném životě překročí hranice zákona. A protože je v jádru poctivá dívka – nevydrží tak blížící se katastrofu. Podlehne. Jedna z postav dramatu říká: „Co svět světem stojí, mají sebevraždy jenom tři motivy: nešťastnou lásku, průšvih, z kterého zdánlivě není východiska, a nemoc, zlá, nevyléčitelná nemoc.“

Za tragédií Věry Novákové stojí prozaický důvod – ale protože jde o detektivní námět, nesluší se ho předem prozrazovat. Její příběh budete na obrazovkách řešit s dopravcem v penzi, dědou Svobodou, který Věru dobře znal a nemůže proto věřit, že by byla schopna z vlastní vůle spáchat vše, co se jí po smrti přičítá. Motivem jeho detektivní práce na vlastní pěst je tedy nezlomná víra a navíc prostá skutečnost – děda Svoboda měl mladou sousedku svým způsobem rád. Pátrá po příčinách jejího jednání důkladně a tak se mu podaří změnit chod vyšetřování a dokonce odhalit a usvědčit původce tragédie Věry Novákové. A protože v tomto příběhu není vrah, je odhalení těchto skutečností také označením pravého viníka. Původní televizní inscenace ZÁKON STARÉHO MUŽE byla natočena ve studiu jedna na Kavčích Horách. Je dílem režiséra Jaroslava Novotného a kameramana Aloise Nožičky. Hlavní roli vytvořil národní umělec Karel Höger.

[kop] Zákon starého muže. Květy. 1976, č. 40, s. 46 – 47. [upraveno]