Z pekla štěstí

Honza pracuje u sedláka, který má hodnou a pracovitou nevlastní dceru Markýtku a vlastní panovačnou a línou Doru. Ta se o Honzu uchází, ale on dává přednost Markýtce. Dora, aby se pomstila, podplatí verbíře a ti vezmou Honzu na vojnu. Markýtku vyžene z domu. Zatímco Honza verbířům uteče a spřátelí se s čerty, kteří mu darují kouzelný plášť neviditelnosti, plátýnko prostírající všemožné dobroty a brašnu, která ukrývá oddíl husarů, Markýtka odejde do města, ke kmotřičce sloužící v zámecké kuchyni. Stane se svědkem toho, jak zlý král Brambas, ucházející se o ruku princezny Eufrozíny, v hrůze prchne před drakem Bucifalem, který žije v podzemí zámku. Protože ují masa, což je v království zakázáno, je odsouzena k smrti na popravišti. V poslední chvíli ji zachrání Honza s novými přáteli Kujbabou, Valihrachem a Hnipírkem. Stejně snadno si pomocí kouzelných předmětů i díky vlastní odvaze a chytrosti poradí s vojáky i drakem Bucifalem, které na ně pošle král Lamprecht s princeznou Eufrozínou. Když vidí, že neuspěli, předstírají, že je Honza zachránil, odlákají ho na hrad, seberou mu kouzelné předměty a uvrhnou ho do hladomorny. Navíc se král Brambas zmocní Markýtky, aby ji mohl vyměnit s Honzou za kouzelné předměty. Naštěstí mají pohádky šťastné konce.

Zdroj: Nova

Bylo, nebylo. Žil jednou jeden sedlák a ten měl dvě dcery. Lenivou, panovačnou a parádivou Doru a nevlastní Markýtku, skromnou a milou, která v hospodářství byla služkou pro všechno. Jen Honza, syn chudé vdovy, pro ni měl vlídné slovo a mohl na ní oči nechat. Když hospodáři přiznal, že má rád Markýtku, a proto si nemůže vzít Doru, poštvala na jěj žárlivá dívka královské verbíře a nevlastní sestru vyhnala z domu. Než se Honza s Markýtkou opět shledají, potká je mnoho protivenství, ale stne se i spousta kouzel a hlavně uteče hodně vody. Jenže co by to bylo za pohádku, kdyby nakonec Honza nezvítězil i nad obávaným drakem Bucifalem, nezískal královskou korunu a k tomu upřímné a milující srdce půvabné Markýtky.

Scenárista a režisér Zdeněk Troška, tvůrce filmových pohádek O PRINCEZNĚ JASNĚNCE A LÉTAJÍCÍM ŠEVCI či PRINCEZNA ZE MLEJNA, se znovu rozhodl pro tento žánr, který má v české kinematografii výsostné postvení. Na motivy Drdova ČESKÉHO HONZY napsal půvabný a velice dynamický příběh o chytrém a neohroženém mládenci, který se dokáže postavit každému zlu a bezpráví. To zosobňuje marnivá Dora, vychytralá princezna Eufrozína, sobecký král Brambas i strašlivý drak Bucifal. Bohatá výprava, náročné trikové řešení, podmanivá hudba Karla Svobody a hvězdné herecké obsazení (včetně debutu českého slavíka Daniela Hůlky) slibují divácký hit, který si získá velké i malé.

Vítejte doma. Svět české pohádky, na počátku devadesátých let zahnaný do kouta armádou animovaných pumprlíků, kteří se navzájem rozflákávají na atomy, se konečně obrací ke svým kořenům. Snaha našich filmařů opatřit hýčkanou tradici české filmové pohádky novým kabátkem (mj. ekologický Freonový duch, detektivní Kouzelný měšec, unyle psychologizující Jak si zasloužit princeznu) vyzněla v minulých letech víceméně do ztracena, takže se tvůrci rozumně rozhodli vrátit do osvědčeného hájemství českých vesnic, hradů a zámků, k figurkám typicky domácím - nejen hodným a zlým, ale především potutelným, ironizujícím a vychytralým. To co loni předznamenal Václav Vorlíček Jezerní královnou, zkrátka letos pohádkou Z pekla štěstí rozkvétá naplno. Je tu příběh ryze český, dynamicky vypravěný, osazený důverně známými postavami a účelně využívající nejmodernějších počítačových triků.

Láska skromné a milé Markýtky a urostlého a šikovného Honzy byla stále očividnější. Všichni jim to štěstí přáli, jenom Markýtčina nevlastní sestra Dora ne, protože si sama na Honzu myslela. Ovšem když dostala košem, ani na chvíli se nerozpakovala, na Honzu poštvala královské verbíře a Markýtku vyhnala z domu. Oba mladé lidi tím vyslala na strastiplnou cestu, plnou protivenství a nebezpečných dobrodružství, která však přes všechny trny a ostny povede až před oltář. Zatímco Honza najde pomoc u dvojice šmatlavých čertů a spřátelí se s trojicí veselých kumpánů Hnipírkem, Valihrachem a Kujbabou, Markýtka najde službu u své kmotřičky v královské kuchyni, velmi nebezpečně se tu ovšem zaplete do zákazu nejíst maso, který se přímo dotýká hrůzného obyvatele zdejších sklepení - tříhlavého draka Bucifala. A aby nebezpečných překážek nebylo málo, své se pokusí v této klasické pohádce podle předlohy Jana Drdy uhrát i prohnaný král se svou ještě prohnanější dcerou princeznou Eufrozinou a sobecký ješita ze sousední země, král Brambas.

Scenárista a režisér Zdeněk Troška (Bota jménem Melichar, trilogie Slunce, seno a...) je s českými reáliemi bytostně srostlý a jižní Čechy má pod kůží zadřené víc než čerstvou třísku. Tady pramení jeho romantizující, ladovsky úhledné pohledy na českou krajinu i pokorný přístup k tradici českých pohádek, jak literárních, tak filmových. Drdovu klasickou předlohu Český Honza upravil pro potřeby filmu opravdu jen velmi nepatrně a při její realizaci se několikrát odvolává - častokrát spíš podvědomě - na celou řadu starších filmových pohádek: hřmotně agresivní Brambas se zdá být pokrevním bratrem krále Kazisvěta z Princezny se zlatou hvězdou, výstavní párek vychytralého královského tatíčka a jeho povedené dcerušky připomene krále Pikolu s Bosanou ve Třech veteránech, zápecnické duo vypelichaných čertů odkáže na Hrátky s čertem, kmitající nohy na královském trůně vzdají hold senilnímu králíčkovi z Pyšné princezny, sprint k horizontu v dusotu koňských kopyt na vás zase dýchne polibkem Libuše Šafránkové a Pavla Trávnníčka ve finále Třech oříšků pro Popelku... Od Zdeňka Trošky to všechno ovšem není akt tvůrčí bezradnosti, na to je příliš chytrý a schopný, nýbrž naopak akt velkého osobního obdivu, kterým chce českého diváka nejen vrátit k odtržené tradici, ale i přesvědčit ho o jeho kráse a jedinečnosti. Pohádku Z pekla štěstí po akčně stylové Princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987) a nekonfliktně rozvláčné Princezně ze mlejna (1994) zkrátka pojal jako vzrušující oslavu české filmové pohádky a jako pokus o její velkolepou renesanci.

Do značné míry se mu to daří. Nejen velmi zdařile vybranými exteriéry (žádný stokrát okoukaný Křivoklát či Hluboká), hvězdným hereckým obsazením, protkaným neokoukanými tvářemi, originálními kostýmy (ten stokrát použitý fundus už mi opravdu začínal vadit), ale především svou výpravností a tvůrčí velkorysostí. Z vesnického statku se dostaneme do čertovské chatrče i na královský hrad, do vysokých sklepů i na renesanční náměstí, projdeme loukou, hodovní síní, anglickými parky, kuchyní, nádvořím, hospodou i šibenicí a potkáme nejen sedřeného sedláka, regiment husarů a nafoukanou princeznu, ale i nefalšovanou tříhlavou saň. Všechny zmíněné ingredience by ovšem samy o sobě nestačily, kdyby je nespojovala láska, vtip a svižně sestříhaná akce. A Zdeněk Troška velmi dobře zvládá i toto dávkování - dovede pohladit lyrikou, odlehčit vtipem i uzemnit akcí.

Zatímco Michaela Kuklová představovala po princezně Jasněnce sázku na jistotu (Markýtka je oproti Jasněnce víc kurážnější a statečnější), Miroslav Šimůnek v roli Honzy byl odvážnou sázkou na neprověřenou kartu. Nicméně obstál. Má nejen jiskru v oku, ale umí se postavit i k práci, takže při sušení sena nepřipomíná zbloudilého Pražáka, marně se pokoušejícího o harakiri. Role pyšné princezny sedla s evidentní chutí hrající Sabině Laurinové, bezzubého starého čerta si s rozkošnickou nonšalancí vychutnal Václav Vydra, na mamonuchtivém šenkýři pod pantoflem se zase vyřádil Vítězslav Jandák. Naopak velikost své role neutáhla Miriam Kantorková, která se omezila toliko na ryčný proud monotónních slov, z čehož dokázala vybočit pouze při pokusu o uhranutí stráže. Víc se určitě dalo vytěžit i z divácky vděčné postavy jedlíka a přetrhdíla Valihracha.

Nezaslouženou pozornost velkého očekávání na sebe nevelkou rolí krále Brambase strhává ve filmu debutující Český slavík, Dracula a Pán démonů Daniel Hůlka. Občas se sice pokouší hrát, nicméně Zdeněk Troška ho velmi citlivě drží v rovině přiznané stylizace, takže určitá topornost a přehnané sebepozorování vlastní artikulace a pohybové koordinace, naštěstí z filmu tolik netrčí.

Co se týče hereckého výkonu největší počítačové hvězdy - tříhlavého draka Bucifala - nutno začít asi tím, že jde zřejmě o v českém filmu dosud nejnáročnější počítačovou animaci. Takže ač je Bucifal na jedné straně důkazem velkého pokroku českých vizuálních efektů, na straně druhé vyhlíží "teprve" jako první Spielbergovi dinosauři - není loutkově prkenný ani omalovánkově dokreslovaný, zato ale při bližším pohledu přece jenom poněkud dvojrozměrný, tedy plochý. Nicméně společnost Universal Production Partners, která má na svém kontě mj. vlnění podvodní říše a rybičku-lidojedku v Jezerní královně a která se s nemalými ambicemi uchází i o práci na chystaném filmu Jana Svěráka Tmavomodrý svět, se zdá být v tomto směru velkým příslibem.

Pohádka Z pekla štěstí nese všechny rysy ideální rodinné podívané. Nejde o televizní konverzačku v papundeklových kulisách, ale o výpravnou pohádku s předními českými herci, která nepostrádá vtip a působivou atmosféru. Snad pouze scénář mohl Drdově přece jen hodně komplikované pohádce ulevit na několika motivech a tím dát větší prostor k rozehrání motivů ostatních. Takhle bude pohádka zejména pro mladší děti těžko přehledná a pro dospělé zase zbytečně zahuštěná přemírou záporných postav (navíc jedna z nich nedojde potrestání, což by se - alespoň v pohádkách - stávat nemělo). Všechny tyto výtky si ale nejspíš uvědomíte až při druhém nebo třetím promítání, na poprvé vás dravý proud chasníků, čertů, husarů, princezen, draků a králů určitě zcela pohltí. Ve svém nitru totiž pocítíte něco tak krásného a hřejivého jako návrat sám k sobě.

Autor/Zdroj: Sedláček Jaroslav/Propagační stránky tohoto filmu


Stručná synopse
Jeden sedlák měl dvě dcery: Doru vlastní, Markýtku nevlastní. Dora nic nedělala, jen se parádila a komandovala. Z Markýtky si udělala služku: všechnu práci musela za ní dělat. A nikdo jí ani nepoděkoval, ani slůvkem nepotěšil.
Na statku sloužil Honza, syn chudé vdovy. Dávno se už zadíval do modrých očí půvabné Markýtky. Nebýt jich, rozhodně by byl ze služby utekl.To kvůli Doře.Té se totiž švarný mládenec tuze zalíbil. Všemožně mu nadbíhala, ale. Ale Honza pyšnou Doru rád neměl. .
Jednoho dne sklízeli pod lesem obilí.V poledne přinesla Dora oběd. Honzovi prostřela, ale Markýtce hodila jen kus starého chleba. Vtom se přihnala bouře. Blesk zapálil strom, koně se splašili a jen díky Honzově odvaze se nikomu nic nestalo.
Žárlivá Dora oznámí otci, že se rozhodla vzít si Honzu za muže.
Sedlák svolí, ale Honza odmítne. Přizná, že má rád Markýtku. Uražená Dora přemýšlí, jak se Honzovi pomstít.
Příležitost se brzy naskytla. Do vesnice přišli verbíři, co sháněli po kraji vojáky na vojnu. Škodolibá Dora je poslala na pole za Honzou. Jenže Honza se nedal. Otočil se jako na obrtlíku a než se kdo nadál, zmizel v blízkém lese.
Začala honička. verbíři se hnali lesem. dokonce za Honzou vypustili houf psů. Ale kdepak na Honzu. Skočil do řeky, přeplaval na druhý břeh a zmizel v hustém mlází.
Najednou před ním bliklo světýlko. Vběhl do jakési chatrče, kde u stolu spali dva staří čerti. Rychle se schoval do starých kůží za pecí a jen se díval. jak čerti pomocí kouzelných věcí - neviditelného pláště a kabely, ze které vyskakují husaři - verbíře a jejich psy zahnali. Na to si prostřeli na kouzelném ubrousku a hodovali. Honza se ale ve své skrýši prozradil. Přiznal pak čertům, že utíká před vojnou a protože se k nim choval slušně, pozvali ho ke stolu a nakonec mu dali všechny kouzelné dary.
V lese Honza narazil na tři tovaryše. Kujbabu, Hnipírka a Valihracha. Pomocí neviditelného pláště se přesvědčil, že to jsou řádní hoši. Přidal se k nim. pohostil je a rozhodl se jít s nimi do světa.
Od té doby. co Honza zmizel někde ve světě, měla Markýtka doma učiněné peklo. Nejhorší práci musela zastat a místo díků sklízela jen rány a nevděk. Jednoho dne ji Dora z domova vyhnala. Markýtka se vydala nazdařbůh do světa s nadějí, že někde potká Honzu.
Ve městě našla svou kmotřičku. která sloužila na královském hradě.Ta vzala Markýtku k sobě do kuchyně.Tak se Markýtka stala služtičkou u pyšné princezny Eufrozíny.
Honza s kamarády putovali vesele světem. Díky svým kouzelným darům pomáhali kde se dalo. Dědeček s babičkou, které Honza pohostil, mu poradili. aby se vydal přímo do královského města, že prý tam na ně čeká štěstí.
Tam se na náměstí tísnily davy lidí. Za zlověstných zvuků bubnů vedli kati jakousi dívenku na šibenici. Byla to služtička Markýtka a provinila se tím, že snědla kousek holoubátka.V království totiž panoval přísný zákaz jíst maso. Krmili jím velkého draka Bucifala, se kterým měl král tajnou úmluvu - drak ho bude chránit před všemi nepřáteli, a za to mu bude na hradě královsky podstrojováno, dokonce i princeznu dostane za ženu!
Honza okamžitě jedná: pomocí kouzelného pláště Markýtku zachrání. Radost obou ze shledání je obrovská. Honza se zlobí na necitelnou princeznu a na just pozve celé náměstí k hostině. Kouzelným ubrouskem prostírá přímo pod šibenicí. Zakrátko se náměstí promění v jednu velkou slavnost.
Rozzlobený hrál posílá na náměstí vojsko. Jenže Honza poklepal na svou kabelu a červení husaři už ženou královy vojáky až na hrad.
Král to všechno sledoval z věže. Vzteky bez sebe běžel vypustit z podzemí hradu draka Bucifala.
Drak zakroužil nad náměstím a plival oheň. Ale Honza se svými kumpány nelenil a pustil se s ním do boje, ze kterého drak už nepovstal. Když to král viděl. začal se podivného chasníka bát. Proto raději sedl s princeznou Eufrozínou do kočáru a vyrazil Honzovi v ústrety.
To už dav provolává Honzovi slávu a král viděl, že musí rychle jednat, aby sám nepřišel ještě o korunu. Děkuje Honzovi, že vysvobodil království od draka a princeznu od hrozného ženicha. Pak posadil Honzu k sobě do kočáru a než se kdo nadál, odvezl ho na hrad.
Zatímco se chystala slavnost na Honzovu počest, princezna Eufrozina vyhrožovala králi, že si jakživa takového vesničana nevezme. Ale král jí prozradil svůj plán - nejdříve musí z Honzy dostat jeho kouzla a pak ho zavřou do hladomorny.
Na slavnosti se Honza pochlubí svým kouzelným ubrouskem i kouzelnou kabelou - ubrousek prostírá vybraná jídla a husaři obsluhují panstvo u stolů.
Princezně se podařilo Honzu uspat a sebrala mu kabelu. zatímco jí s králem pálili v krbu, servalo se panstvo o zázračný ubrousek a roztrhalo ho na cimprcampr. Pak nechala princezna spícího Honzu hodit do hladomorny.
Marně čekali kamarádi na Honzu v hospodě.Teprve když Markýtka pomocí čarovného pláště zjistila, co se na hradě stalo, rozhodli se, že Honzu vys-vobodí. A1e při potyčce s královými strážemi nakonec přišli i o kouzelný plášť a jen tak tak se zachránili útěkem. Jakmile se po zemi rozkřiklo. že je s drakem ámen, vrhl do země loupeživý král Brambas a táhl rovnou ke královskému městu. Kdysi se totiž ucházel o ruku princezny Eufrozíny, ale dostal košem.
Král nařídil generálům, aby vytáhli proti nepříteli, ale ti, než by bojovali se strašnými loupežníky, raději utekli.Tu si princezna vzpomněla na Honzu, zavřeného v hladomorně. Ale ani ten si bez kouzelné kabely nevěděl rady.
Když král viděl, že s Honzou nic nepořídí, rychle sbalil své poklady a chystal se s princeznou včas utéct.
Markýtka se snaží pomocí staré kmotry dostat do zámku a najít Honzu, je však omylem polapena zvědy krále Brambase a odvlečena do jeho tábora. Mysleli, že mají princeznu a užuž by ji pustili, kdyby se nerozkřiklo, že je to nevěsta nebojácného Honzy, který se má postavit vojsku krále Brambase,a který má zázračné věci.
Mezitím totiž Honzu na náměstí chytili lidé a prosili ho, aby jim pomohl. Když dovedl zabít draka, zažene jistě i loupežníky. Když se Honza dozví, že Markýtku drží jako rukojmí Brambas, nelení ani chvíli. Spolu se svými kamarády se postavil do čela lidí a vyrazil na nepřítele.
Král Brambas se smál, jaká armáda chudáků chce s ním bojovat. Ale nakonec stačila Honzova šikovnost, kterou dostal Brambase na kolena. Loupežníci vzali nohy na ramena a utekli.
Jakmile král viděl. že je nebezpečí opět zažehnáno, vyjel Honzovi naproti, sliboval půlku království a ruku princezny Eufrozíny. Než ale stačil Honza něco říct, lidi popadli věrolomného krále i s princeznou a hodili je z mostu do vody. Na jeho místo posadili Honzu - vítěze.
Honza si s Markýtkou dojel v královském kočáře do vsi pro mámu. Sedlák s Dorou nevěřili vlastním očím. Padli na kolena a prosili o odpuštění. A protože Markýtka byla dobrého srdce, ráda jim odpustila. Pak se Honza se svou nevěstou a mámou vrátil do města, kde všichni spokojeně žili až do smrti.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Snímek Z pekla štěstí je ve filmografii Zdeňka Trošky druhou variací na pohádky Jana Drdy. Předcházel mu snímek O princezně Jasněnce a létajícím ševci, ale i v „drdovském" duchu pojatá Princezna ze mlejna. Podkladem mu byla známá Drdovy pohádka Český Honza. Pohádka zaujme bohatostí kostýmů, propracovaností filmových triků a animací a hlavně hvězdným hereckým obsazením: Daniel Hůlka, Lukáš Vaculík a další.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Když se Honza zamiloval do krásné, skromné a pracovité Markýtky, netušil, jaká protivenství jim oběma přichystá její zlá nevlastní sestra Dora. A své se pokusí v téhle klasické české pohádce uhrát i ješitný sousední král Brambas, vykutálené duo králw s princeznou a tříhlavá saň.

Autor/Zdroj: /Cinema