When Worlds Collide

Do Země má narazit   zbloudilá hvězda, která se   svým putováním vesmírem   dostala do Sluneční   soustavy. I když to   samozřejmě budí u politiků   plnou nedůvěru, neboť   taková hrozba byla v   minulosti již   nesčíslněkrát, soudný den   je tentokrát skutečně   nevyhnutelný. Naděje však   přeci jen existuje, ale jak   už to většinou bývá,   dosáhnout záchrany nebude   jednoduché. Tak či onak,   stavbě novodobé archy se   nakonec dosáhne. Nevejdou se   do ní však všichni.   Katastrofický barevný   snímek je plný biblických   odkazů, čímž nevypadá   nijak špatně. Ve spojení se   sci-fi tématikou dokonce až   zajímavě. Podivně však ale   vyznívá civilizovanost   lidstva. Žádný strach,   žádná panika, žádné   přirozené barbarství v boji   o život. Vše probíhá v   poklidu a to i přes to, že   po nabrání párů   nejrůznějších druhů   zvířat se do vesmírné   archy vejde pouhých   čtyřicet lidí. No jo. Na   druhou stranu je povýšena   sobeckost boháčů, kteří   jsou ochotni financovat vše k   záchraně, nikoliv však   lidstva, ale hlavně aby   zachránili sami sebe. Zákon   džungle z   realističtějšího pohledu.   Nepřežije ten   nejsilnější, ale ten   nejbohatší. K uvědomění   však přece jen dojde a je to   hodně příznačně   moralistická scéna.   Pastelové barvy zvýrazňují   uhlazenost a všudypřítomnou   čistotu. Skutečně škoda   zkázy takového světa.   Studiovost tedy spíše   nepatřičná, ale na   padesátá léta dejme tomu.   To se týká i vizuálních   efektů, hlavně přírodní   zkázy, které jsou na svou   dobu plně v souladu   technických možností. Nic   než stará dobrá poctivá   práce filmových trikařů.   Za povšimnutí také stojí   tvar oné záchranné rakety,   coby novodobé archy,   záhadně připomínající   V-2. To byla balistická   střela vyvinutá německými   nacisty během druhé   světové války k   bombardování Anglie. Říká   se, že producent tohoto   snímku George Pal skutečně   znal německého raketového   vědce Wernhera von Brauna,   který byl jedním z hlavních   vývojářů V-2, a který po   válce uprchl do Ameriky, kde   byl využit k rozvoji   amerického vesmírného   programu. Ale to jen tak na   okraj jako zajímavost.   Snímek po dějové stránce   vypadá jednoduše, ale   ukrývá v sobě spoustu   přirozených otázek, z   nichž na některé i hledá   odpověď. Hlavně z biblické   tématiky. Přemýšlí se, co   všechno obnáší život,   jsou tu úvahy o tom, co se   stane, až člověk zemře,   čímž se přemýšlí,   jestli existuje posmrtný   život, atd. Takové myšlenky   pravděpodobně budou napadat   každého jednotlivce v   určité fázi života a to   obzvlášť v situaci, když   se bude blížit nevyhnutelný   zánik. Snímek tedy není jen   obyčejné sci-fi. Je v tom   hlavně kus životní   filozofie k hlubokému   zamyšlení.