Obsah filmu Výslech v Havaně
Hans Magnus Enzensberger, západoněmecký pokrokový publicista a básník, se při své návštěvě Kuby seznámil s protokoly procesů se zajatci z invazních jednotek kubánských emigrantů, které se v roce 1961 vylodily na pláži Giron, aby se pokusily zlikvidovat revoluční Castrův režim. Víme, že se jim to nepodařilo a právě všechna soudní řízení, která se konala za velké pozornosti celé Kuby a celého světa, odhalila mnohá politická pozadí boje proti tomuto prvnímu socialistickému státu při americkém kontinentě. Enzensberger napsal hru, která se opírá právě o onu v historii ojedinělou...
Hans Magnus Enzensberger, západoněmecký pokrokový publicista a básník, se při své návštěvě Kuby seznámil s protokoly procesů se zajatci z invazních jednotek kubánských emigrantů, které se v roce 1961 vylodily na pláži Giron, aby se pokusily zlikvidovat revoluční Castrův režim. Víme, že se jim to nepodařilo a právě všechna soudní řízení, která se konala za velké pozornosti celé Kuby a celého světa, odhalila mnohá politická pozadí boje proti tomuto prvnímu socialistickému státu při americkém kontinentě. Enzensberger napsal hru, která se opírá právě o onu v historii ojedinělou událost, kdy před zraky miliónů diváků u televizních obrazovek byly v sále Domu kubánských odborů uspořádány veřejné výslechy zajatců. Ti, kteří se pamatují na zpravodajství o této události, jistě pochopí, že jejich dramatický průběh může být ještě dnes vzrušujícím materiálem pro televizní úpravu.
Režisér Jaroslav Hužera, kterého tento úkol zlákal, se při přepisu pro televizní scénář opřel spolu s Bedřichem Pilným o Enzensbergerovu montáž dvanácti výslechů, zúžil je na pouhých šest, které, jak sám říká, „mohou být samy o sobě určitým sociologickým vzorkem lidí, kteří se invaze zúčastnili". Přitom se pokusil dát jednotlivé výslechy do takového dramatického sledu, který mu umožňoval dovést hru k výraznější závěrečné pointě. „Chci se tak podělit s televizním divákem o zážitek, který ještě více přispěl k mému vlastnímu lidskému a občanskému zrání."
Metoda, kterou Jaroslav Hužera použil, sice kalkuluje se zachycením a vyjádřením atmosféry, postřehneme v přepisu i jisté dokumentaristické řazení, nicméně přece jen nejde o rekonstrukci, ale především o hranou, na mnoha místech stylizovanou záležitost. „Nepředstírám svou hrou tedy autenticitu, jde mi jen o pravdivost a věrnost podstaty, o snahu přiblížit se duchu věci a její atmosféře," říká režisér Hužera. Tomu podřídil i herecké obsazení Výslechu v Havaně, v němž se divákům představí většinou dosud málo známí herci, členové mosteckého divadla, kde se tato původní televizní inscenace natáčela.
[J. T.] Televize: Výslech v Havaně. Květy. 1972, roč. 22, č. 30, s. 41. < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 21.4.2021
Tedy nic proti ničemu a o mrtvých jen dobře ale nebýt správného politického "vyznání" a členství tak Jaroslav Hužera režírovat mohl tak možná noční zpravy o počasí někde v Surinamu. A když si pro svou "poutavou" inscenaci prózy pokrokového německého autora vybral ještě "správné" herce jako pány Zdeňka Buchvaldka a Karla Kolouška nemohlo to dopadnout jinak než tragicky. Vím, že těch uvozovek bylo trochu moc ale pokud náhodou na tuhle hrůzu narazíte neriskujte a nechte si ji ujít!!!!