Vřískot

PROCESOR!
Je to celkem zapeklitá   situace, protože tvůrci   musí respektovat to, co   fungovalo a stala se z toho   modla, zároveň to musí   někam posunout, ale ne moc,   aby fanouškové nechytli   hysterák. Jak dalece se jim   to povedlo, můžete posoudit   v tomto zřejmě ne posledním   pokračování kultovní   série. Za mě upřímně   docela jo, ale úplně   nadšený jsem z toho nebyl.   Lepší průměr.

Zatiaľ čo Vreskot ročník   ´96 bol vo svojej dobe   inovatívny slasherový   snímok, Vreskot ročník ´22   je už rovno requelový   metaslasher, výdatne sa   priživujúci na pôvodnej   Cravenovsko-Williamsonovskej   predlohe. A z môjho pohľadu   je aj menej nápaditý a   zábavný, než práve tá   Cravenovsko-Williamsonovská   predloha, pričom nové   dejové kľučky ktovieako   neohúrili. Začlenenie   starých postáv tu bolo v   podstate nevyhnutnosťou,   čerstvá herecká omladina ma   nezaujala, a pokiaľ ide o   samotné finále, tak je   trochu zvláštne, že sa   budovatelia nových   spoločenských poriadkov   nepohoršovali nad tým, že   nie je príliš genderovo   vyvážené ... Hromada   fanservisu a ešte   otvorenejší komunikát   smerom ku komunite hororových   fans je síce fajn, no ako   tribute Wesovi a jeho dielu to   splnilo svoj účel tak pol na   pol.

Vůbec nic nového tento díl   nepřináší film je jak   přes kopírák jako díly   předešlé. Vrahy odhalí   snad každý už na samém   začátku filmu. Velké   zklamání.

Těšil jsem se, protože to   podle různých recenzí mělo   být inovativní. Jenže   nebýt těch pár původních   postav a neustálého   zmiňování prvních vražd   ve Woodsboro, byla by to jen   jakási napodobenina prvního   dílu. Opravdu nic nového to   nepřineslo a jednoho vraha   jsem uhádl už na začátku.   Celkově žádná z nových   postav mě moc nezaujala. A   mimochodem *Spoiler*   zavraždění mého oblíbence   Deweyho mě docela naštvalo.   Přišlo mi to od tvůrců   jako podlá zrada fanoušků   vřískotové série.

Nabyl
jsem dojmu, že mnohem víc   než horor jde o parodii,   zplozenou v jakémsi   marihuanovém rauši.   /spoiler/ Každý   pochopitelně podezírá   každého, a tomuto jalovému   tlachání se věnují   rozsáhlé pasáže. S   realističností si scénář   hlavu opravdu neláme; osoby s   probodanými těly křepce   pobíhají sem tam,   prostřílený vrah vyskočí   jak rybička, nemocnice se   obratem ruky promění v   pusté a temné místo,   dvacetkrát do hrudníku   bodnutá osoba má dost   energie i chuti na   "cool" hlášky;   kdosi, několikrát střelený   a shořený, se v závěru   přiřítí do záběru jako   kamikaze a policie nepochybně   vyznává pravidlo "kdo   po masakru přežije je přece   nevinný a není třeba ho   vůůůbec hlídat".   Prostě, i když zapnete   ždímačku na zcela bizarní   otáčky pátého stupně, z   provařeného tématu žádnou   chutnou šťávu nevydojíte.