Obsah filmu Violet & Daisy
Neobvyklý komorní kriminální snímek Violet & Daisy natočil jako svůj režijní debut Geoffrey Fletcher (nar. 1970), který na sebe upozornil jako scenárista úspěšného snímku Precious (2008, FP 7/2010), za nějž jako první Afroameričan získal Oscara v kategorii scénář-adaptace. Tentokrát zpracoval vlastní příběh dvou mladičkých nájemných vražedkyň, jež vcelku bezproblémově „vyřizují zakázky“, dokud se nesetkají s mužem, který umírá na rakovinu a který okradl dva gangy, aby si pojistil originální „sebevraždu“. Druhé najaté zabijáky vyřídí Violet, horší je to ovšem s původní obětí, s níž se dívky (zejména Daisy) během několika hodin sblíží. Úkol...
Neobvyklý komorní kriminální snímek Violet & Daisy natočil jako svůj režijní debut Geoffrey Fletcher (nar. 1970), který na sebe upozornil jako scenárista úspěšného snímku Precious (2008, FP 7/2010), za nějž jako první Afroameričan získal Oscara v kategorii scénář-adaptace. Tentokrát zpracoval vlastní příběh dvou mladičkých nájemných vražedkyň, jež vcelku bezproblémově „vyřizují zakázky“, dokud se nesetkají s mužem, který umírá na rakovinu a který okradl dva gangy, aby si pojistil originální „sebevraždu“. Druhé najaté zabijáky vyřídí Violet, horší je to ovšem s původní obětí, s níž se dívky (zejména Daisy) během několika hodin sblíží. Úkol sice nakonec splní, ale rozhodnou se skončit s rizikovou profesí. – Nepříliš zajímavé zpracování ve formě černé komedie připomíná divadelní hru s množstvím dialogů a s minimem rychlých a překvapivých akcí. Jednoduchý děj se téměř celý odehrává v obyčejném bytě muže, jenž má být zabit a jehož jméno Michael ve filmu vůbec nepadne. Představuje jej předčasně zesnulý James Gandolfini (1961-2013).
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2013/9 < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
Související odkazy
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 26.7.2013
Zaskákat si s citově rozháranýma slečinkama panáka, ať už křídového na chodníku nebo krvavého, na gangsterech v obýváku, na to už jsem asi trochu starej. Nebo ještě ne dost?. Ne že by tam nebylo pár milých momentů (Violet leze pod sprchu po mrtvolách nebo bublina žvýkačky a prásk!), ale paci paci pacičky a jiné mimózní infantilnosti to vše spolehlivě zabijou. Jo, když už je řeč o zabíjení, slovy Julese z Pulp Fiction: „Za normální situace už byste, holčičky, byly obě na prkně, ale prožívám teď přechodné období a nechci nikoho zabít.“ Takže ty holky nezabiju, ani ten film, a nešoupnu ho do popelnice (à propos – co vlastně chudince Violetce, kromě toho nacpání do popelnice, ti čtyři sviňáci ještě provedli? Já bych pár nápadů měl ;-). Navíc, sám James Gandolfini si zaslouží (in memoriam) alespoň pět hvězd. Ta šestá hvězda je na nové šaty pro moje holčičky. Schválně jen na jedny, ať se o ně ty citově deprivované kozy poperou!
Jo, a tenhle znáte? Táta rajče (režisér Fletcher), máma rajče a malé, uňuňané rajčátko (tento film) jdou do kina. Rajčátko se loudá, táta mu jednu flákne a povídá: „Tak pojď, ty kečupe!“
Kečupe...