Ve spárech upíra

"Ve spárech upíra". Libreto napsala Květoslava Semonická, která též film režírovala vedle Theodora Pištěka a několika jiných režisérů, kteří patrně ze skromnosti nechtěli být na pozvánce jmenováni. Historie filmování snímku byla zajímavější než film sám.

Upírem je v něm baron Leknitz, který saje trpělivost posluchačstva svým usilováním o čest dcery hraběte Callise. Když hraběte dopálí, raději umře a tu jeho dcera se provdá za inženýra Nováka. Leknitz ji ovšem svádí dál až do chvíle, kdy ji to omrzí a chystá se rovněž umřít. Pak se konečně Leknitz polepší a slibuje, že povede ctnostný život. Bylo to prostě libreto, na které by mohla pyšná i tehdejší spisovatelka úpadkové literatury Marlittová.

Nelze se proto divit, že se při filmování vystřídalo několik režisérů. Z lidí, kteří se procházeli po plátně a přetvařovali se, že hrají, byl poměrně nejlepší Egon Thorn v úloze barona Leknitze. Ostatní hráli buď špatně nebo ještě hůř, omluvou jim ovšem mohlo být libreto a režie, na kterých by ztroskotal i Chaplin. Brichtova kamera měla dobré momenty v interiérech.

Baron Leknitz, odmítnutý nápadník komtesy Růženky, se mstí tím, že vydírá jejího otce, který je ve finanční tísni. Růženka se provdá za inženýra Nováka. Ten však brzy po svatbě padne do nástrah prostopášné ženy, Leiknitzovy přítelkyně. Růženka se dozví o nevěře svého muže a zhroucená pomýšlí na sebevraždu. Novák si teprve nyní uvědomí svou lehkovážnost a vrací se ke své ženě.

Autor/Zdroj: Národní filmový archiv/Český hraný film I.