Vdavky Nanynky Kulichovy

Takové krásné   naivňoučké. Příběh lidí   z jednoho pavlačového domu,   kde mladá ´děvčata   netouží po ničem jiném,   než po vdavkách. A někdy je   jedno, koho si berou, hlavně,   aby to bylo. Antonie   Nedošínská hraje zase   hodnou maminu, která pro   svoji dcerku Nany, udělá   cokoliv. Je to rodina   domovníků. A Nany se za své   prostředí stydí. Což je   vůči rodičům nefér. Kdesi   v parku se seznámila s   mladým učitelem a oba to   chtějí dát dohromady.   Tatínek, jen tak náhodou,   má našetřeno 24 tisíc   korun a ty peníze Nany   věnuje na vybavení bytu. V   celém baráku je celá řada   dalších partají a jejich   osazenstvo nemá na starosti   nic jiného, než jak to bude   s Nany.
Je to   zajímavé, že dříve se   lidé i ve městech znali   navzájem, alespoň v rámci   ulice. Dnes pomalu ani   nevíte, jaké máte sousedy   na patře.
Film je   naivní, blboučký, ale svým   způsobem krásný. Vedle sebe   zde hrají třeba Jindřich   Plachta a Jára Kohout. Jára   Kohout měl však téměř po   celý život až   nepřátelský postoj vůči   Jindřichovi Plachtovi.   Soudím tak z knihy vzpomínek   Jary Kohouta.

Opravdu jsem nechápal ten   hysterický záchvat dcery   Nanynky. To jako že žili na   chodbě, a ne v bytě? Nebo   žili v maštali? No, nic s   tím. Celkově to měla být   komedie, ale že bych se   čertví jak bavil, to se   rozhodně říci nedá. Ten   konec v autech byl snad určen   náctiletým či co.