V záři reflektorů

"V záři reflektorů" patřil mezi potěšitelně zdařilý italský dramatický snímek z produkce Difu a zároveň to byl doklad, ba skoro příklad toho, že i příběh, jehož podkladem je opět klasiký trojúhelník - dvě ženy a muž - znovu mohl diváky upoutat, pokud, jako zde byl vsazen do zajímavého a pro diváky nového a atraktivního prostředí, které je ve filmu pravdivě zachyceno.

Vskutku se zde podařilo nejen režiséru Gianni Franciolinimu, tak i dobré hře zejména mužských představitelů hlavních postav zaujmout diváky. Jsou zde uvedeni do prostředí namáhavého povolání řidičů mohutných automobilových cisteren a jejich pohyblivého života na čtyřech kolech. Ostatně scénář filmu měl vedle toho i napínavé scény a dramaticky vyhrocené situace, zejména, když hlavní prostý hrdina Cesar, řidič moderního tankového auta pro dopravu benzinu na italských silnicích, je opuštěn hned na začátku příběhu svou mladou nespokojenou ženou, nutně zanedbávanou při jeho povolání a mylně prahnoucí po bohatším životě.

Zprvu samotářský nepřístupný a uzavřený sžije se Cesar s lehkověrným a živočišně smyslným děvčetem Pierou, kterou však později přistihne, že obnovila styk s jeho druhem z povolání. Když se pak zesílené Cesarovo podezření mění v jistotu a on žene do plných obrátek mohutný cisternový vůz po silničních serpentinách v temnotě noci, aby vynutil ze zděšeného druha doznání, tu napětí vrcholí.

Zatím však i jeho žena Anna poznala klamnost své touhy po rušném životě v tančírnách a bezstarostné společnosti a vystřízlivěle se ráda vrací k opuštěnému krbu a povinnostem všedního dne a života. Díky střídmé a přesto působivé hře mužného Fosco Giachetti i dobře přijatelného Antonia Centa jako Carla je zesílen dojem pravdivosti zajímavého pracovního prostředí do něhož z žen, obou příjemných zjevově, zapadá lépe svůdná Ferida jako animální Piera, zatím co Mariella Lotti jako Anna měla některé výrazy a způsoby spíše dámy z velké společnosti. Obě nepůsobí tak přirozeně jako jejich partneři - přesvědčiví představitelé mužů práce.