Obsah filmu Traktér u královny Pedauky
„Ironie a soucit jsou dvě dobré sudičky. Úsměvem jedné se život stává roztomilým, pláč druhé činí život posvátným. Ironie, kterou vzývám, není vůbec krutá. Nevysmívám se ani lásce, ani kráse. Je mírná a blahovolná, ale učí nás posmívat se všemu, co je zlé a hloupé.“
Co dodat k těmto slovům? Snad jen to, že je napsal autor stejně úsměvný jako moudrý, velký bojovník myšlenky a šermíř slova, galantní Francouz Anatol France.
Jeho román, vydaný v roce 1892, je zasazen do 18. století. Popisuje různá protivenství mladého Jakuba Ménetriéra, který připravuje a prodává pečená masa v krámě U královny Pedauky. Bratr Angelus ho zasvětí do čtení...
„Ironie a soucit jsou dvě dobré sudičky. Úsměvem jedné se život stává roztomilým, pláč druhé činí život posvátným. Ironie, kterou vzývám, není vůbec krutá. Nevysmívám se ani lásce, ani kráse. Je mírná a blahovolná, ale učí nás posmívat se všemu, co je zlé a hloupé.“
Co dodat k těmto slovům? Snad jen to, že je napsal autor stejně úsměvný jako moudrý, velký bojovník myšlenky a šermíř slova, galantní Francouz Anatol France.
Jeho román, vydaný v roce 1892, je zasazen do 18. století. Popisuje různá protivenství mladého Jakuba Ménetriéra, který připravuje a prodává pečená masa v krámě U královny Pedauky. Bratr Angelus ho zasvětí do čtení slabikáře a později se dostane pod ochranu abbého Jeronýma Coignarda, který ho překřtí na učeného Jakoubka Kuchtíka a učí ho latinsky a řecky. Brzy se oba dostanou do služeb slavného alchymisty pana d’Astarac, který pomocí antických textů hledá Salamandry a Sylfy. Do cesty se jim připlete zhýralý pan Anquetil a krásná Jáhel, a nakonec oba, mistr i jeho žák Jakoubek Kuchtík dojdou štěstí, jež jim bylo předurčeno.
V letošním roce by slavil kulaté výročí člen Mahenovy činohry v Brně Leopold Franc (narozen 14. 6. 1929). Poprvé se setkal s divadlem (ochotnickým) ve 13 letech a okouzlen atmosférou divadelní šatny, vůní šminek, pudru a jeviště chytil se ptáček. Přes všechny překážky (rodiče divadlu nepřáli), musel studovat pedagogickou fakultu. Po dvou letech, když rodiče rezignovali, se přihlásil na JAMU v Brně do třídy Marie Waltrové a Antonína Kurše. Do Brna ho v roce 1962 přivedl dramaturg Bořivoj Srba jako představitele tichého, jemného herectví, obráceného spíše do nitra než navenek. Hrával první obor, titulní roli v Čapkově Adamu Stvořiteli, Peer Gynta, Krchňáka v Mahenově Chroustu, Falstaffa, Jonese ve hře Král Krysa aj. Byl jedním z oblíbených protagonistů Miroslava Horníčka: Leopold v Malé noční inventuře, Můj strýček kovboj. Účinkoval také v dabingu, rozhlase i v televizi. Připomeňme si tedy v těchto dnech jeho herectví před kamerou v jedné z nejstarších dochovaných televizních inscenací Anatola France natočené v roce 1967.
Česká televize < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 2.7.2019
Traktér u královny Pedauky
Na rynku j veselo. Půvabnou Kateřinu obletují dva muži, totiž mnich a nožíř. Dokonce se servou.
Nyní vstupujeme do traktéru u královny Pedauky. Zde otec lituje pošlého psa, který mu točil rožněm. Toto místo nyní zaujímá jeho syn Elmus Vavřinec Jakub Ménétriér. Točí klikou a asi by to dělal až do smrti, kdyby sem nezašel abbé Jeroným Coignard. Ten se dohodne s jeho otcem, že bude Jakuba vyučovat všemu, co sám umí. A tak se i stane.
Po letech sem vchází muž, který v jiném mnichovi vidí salamandru. Všichni začnou téma salamander probírat. Ukáže se, že muž, který sem přišel je slavný alchymista pan d’Astarac. A protože potřebuje překládat řecké texty, zve abbého a Jakuba k sobě, kde je zaměstná. Budou tyto texty překládat.
Oba se tam tedy vypraví a mají se opravdu dobře. Až na stravu. D’Astarac totiž zkouší vařit bez masa.
Objevuje se nový muž, a to žid Mosaides.
Jednoho dne hrabě pozve Jakuba do své laboratoře, kde se mu podle něj má zjevit salamandra. A zatímco nahoře se vedou učené řeči o Vesmíru a knize Henochově, dole v laboratoři se salamandra opravdu objeví. A hned si to s Jakubem užijí. Ona se pak představí jako Jáhel a je to Mosaidesova neteř.
Jednou jdou Jakub s abbém ven a zde se jen náhodou setkají s baronem z Anquetilu. Je to poručík královské gardy. Ten je pozve k sobě. Zde dojde k incidentu kvůli dívce, která zde pobývá, ale všichni z toho mistrně vykličkují.
Mosaides proklíná abbého a nazval jej prasetem ve čtrnácti obměnách. Tak to alespoň Jeroným vypráví Jakubovi. ------------60/
Dále mluví o svém nočním dobrodružství v parku. Hlavní roli v tom mimo jiné hrála i Jáhel.
Za Jakubem přichází matčin posel. Peníze, které pro něj dostal již nemá. Ale hlavně jej zajímá další osud Kateřiny, kterou jali a poslali za moře. A protože je v tom namočen i Jakub, je poslem varován před případným zatčením.
Pak jedou v kočáru pryč a mají s sebou i Jáhel. Ovšem ulomí se jim kolo. Když tedy čekají na opravu, přibíhá sem abbé se zraněním. Později umírá, ale na zánět pohrudnice.
Po roce se Jakub vrací domu a je přijat přívětivě. Jen se ještě musí vypravit za hrabětem z Astaracu. Jeho sídlo však vyhořel a on sám je šílený.
Zde Jakub své vyprávění končí.
Nezajímavé. Nudné. Nutno vědět, že jde v podstatě o divadlo. Ke konci jsem se ztratil jak v ději, tak v postavách. Musel jsem se vracet. Ani můj oblíbenec, pan Karlík s tím nic nenadělal.
20190627 8203/8425 o/1 s.u. (CT1)