Jedovatá víra

Náboženský fanatismus je   známý jak v rámci skupiny   tak i rodiny. Tento snímek se   zabývá náboženským   fanatismem rodinným,   samozřejmě svou víru   šířící dál. Otec rodiny   coby pastor hlásá své   náboženské bludy kde se dá   a sbírá do svého chomoutu   své ovečky. Nejdrsnější   na celé věci je však   skutečnost poznání   věřícího od   nevěřícího. Používá k   tomu v rámci patřičného   rituálu chřestýše,   kterého dá dotyčnému na   krk. Pokud ho uštkne, je   nevěřící. A takový si   nezaslouží ani lékařské   ošetření. Dějová linka je   poměrně známá, mnohokrát   používaná, tudíž vyniká   značnou předvídavostí. Jde   o dceru, která si má vzít   věřícího, ale ona je   zamilovaná do nevěřícího,   se kterým navíc čeká   dítě. Drsný vývoj   následujících událostí   tak vezme za své v plné své   tragičnosti. Temná   atmosféra plná šílenství   se ocitá v souboji s   přirozeným rozumem, čímž   tak svým způsobem dává   najevo jistý moralizační   aspekt k zamyšlení. Špatný   filmový počin to není. Ba   naopak. Je to silný film a   dalo by se říct, že kdyby   vzešel do kin někdy v   sedmdesátých či   osmdesátých letech, byla by   to naprostá pecka. Tvůrci   dobře sympatizovali s   postavami a s jejich   charaktery jakoby si s nimi   doslova hráli v rámci   dosáhnutí divácké   nenávisti či sympatií.   Samozřejmě by se mohlo jít   daleko více tzv. na dřeň,   ale to už by jsme byli v   hororovém žánru. Tady se   jedná o citlivé drama   vyvolávající debatu o   takovýchto skutcích. Dnes   snímek nenadchne jak by měl.   Snaha ale byla.