Jedovatá víra

Náboženský fanatismus je známý jak v rámci   skupiny tak i rodiny. Tento snímek se zabývá   náboženským fanatismem rodinným, samozřejmě   svou víru šířící dál. Otec rodiny coby   pastor hlásá své náboženské bludy kde se dá   a sbírá do svého chomoutu své ovečky.   Nejdrsnější na celé věci je však skutečnost   poznání věřícího od nevěřícího.   Používá k tomu v rámci patřičného rituálu   chřestýše, kterého dá dotyčnému na krk.   Pokud ho uštkne, je nevěřící. A takový si   nezaslouží ani lékařské ošetření. Dějová   linka je poměrně známá, mnohokrát   používaná, tudíž vyniká značnou   předvídavostí. Jde o dceru, která si má vzít   věřícího, ale ona je zamilovaná do   nevěřícího, se kterým navíc čeká dítě.   Drsný vývoj následujících událostí tak   vezme za své v plné své tragičnosti. Temná   atmosféra plná šílenství se ocitá v souboji   s přirozeným rozumem, čímž tak svým   způsobem dává najevo jistý moralizační   aspekt k zamyšlení. Špatný filmový počin to   není. Ba naopak. Je to silný film a dalo by se   říct, že kdyby vzešel do kin někdy v   sedmdesátých či osmdesátých letech, byla by   to naprostá pecka. Tvůrci dobře sympatizovali s   postavami a s jejich charaktery jakoby si s nimi   doslova hráli v rámci dosáhnutí divácké   nenávisti či sympatií. Samozřejmě by se mohlo   jít daleko více tzv. na dřeň, ale to už by   jsme byli v hororovém žánru. Tady se jedná o   citlivé drama vyvolávající debatu o   takovýchto skutcích. Dnes snímek nenadchne jak   by měl. Snaha ale byla.