Obsah filmu Svět za sto let
Pojem budovatelský film českým divákům asociuje primárně komunisticky zabarvené tituly, existují však i jiné ekvivalenty tohoto konceptu, a to dokonce nespojené s dobově dominantní ideologií, jak dokládá fenomenální britské sci-fi Svět za sto let.
Mimořádně ambiciózní a nákladná produkce nepřestává fascinovat coby mrazivě prorocké dílo, které předpovědělo druhou světovou válku a bitvu o Británii, i jako výjimečný příklad vědeckého budovatelského filmu. Právě vědecký pokrok oproštěný od národních sentimentů a dalších konfliktních neduhů společnosti 20. století představuje zdejší ideál. Příznačným milníkem, jenž má stvrdit dosažení cílů...
Pojem budovatelský film českým divákům asociuje primárně komunisticky zabarvené tituly, existují však i jiné ekvivalenty tohoto konceptu, a to dokonce nespojené s dobově dominantní ideologií, jak dokládá fenomenální britské sci-fi Svět za sto let.
Mimořádně ambiciózní a nákladná produkce nepřestává fascinovat coby mrazivě prorocké dílo, které předpovědělo druhou světovou válku a bitvu o Británii, i jako výjimečný příklad vědeckého budovatelského filmu. Právě vědecký pokrok oproštěný od národních sentimentů a dalších konfliktních neduhů společnosti 20. století představuje zdejší ideál. Příznačným milníkem, jenž má stvrdit dosažení cílů společnosti, by se měla stát cesta člověka do vesmíru.
Autorem této vize je H. G. Wells, jeden z největších sci-fi autorů všech dob, jenž zde zopakoval své teze stran vývoje civilizace, které již dříve formuloval v několika dílech, především v románu Podoba toho, co přijde. Mamutí projekt inicioval ambiciózní producent Alexander Korda a můžeme jej vnímat jako kulminaci formálních postupů prvních dekád kinematografie. Film se chlubí rozlehlými dekoracemi, masivními davovými scénami i vynikajícími předdigitálními trikovými sekvencemi, které vznikly za užití miniaturních modelů, optických kouzel či citlivým zakomponováním archivních záběrů do nového materiálu.
V souladu se zastřešující myšlenkou, že pokrok si žádá oproštění od ideologií a nacionalismu, tvůrci uplatnili postupy evropských avantgard i ruské montážní školy, a ke spolupráci na zhmotnění futuristického světa oslovili světové umělce zvučných jmen jako Fernand Léger, Le Corbusier či László Moholy-Nagy. I když převážná část jejich návrhů na plátně neskončila, snímek samotný se částečně odklonil od Wellsovy vize a nakonec ani nezaznamenal takový kasovní úspěch, v jaký producent doufal, během času si získal nezpochybnitelné místo v historii nejen sci-fi, ale celé kinematografie.
Jiří Flígl
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 9.6.2022
Co dodat. Když jsem si to pustil zrovna v době, kdy Putin a Lavrov vyhrožují světu třetí světovou válkou…
Je to prostě skvělý film a na svou dobu velmi dobře udělaný. Škoda několika zdlouhavých dialogových pasáží, ale i přesto je to vysoce nadprůměrné.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 11.2.2010
Když vezmu v úvahu rok vzniku tohoto, jednoho z prvních sci-fi filmů, natočeného podle románu od Herberta G. Wellse, musím vyzdvihnout kvalitu zpracování. Především dekorace futuristického města by se směle mohly rovnat se snímky vzniklých mnoho let poté. Taktéž i realistické ztvárnění válečných hrůz, bombardování města či davové scény se vymykají tehdejším filmovým zvyklostem, jež většinou, ze současného pohledu, působí poněkud naivně. Ve filmu se zcela zákonitě projevila i tehdejší politická situace v Evropě, z tohoto pohledu lze snímek označit i za vizionářský. Ať už se jedná o předpověď světové války, existence diktatury vyvražďující určitou skupinu lidí, zde nakaženými lidmi toulavou infekcí, nebo pozdější vývoj vědy a techniky. I filosofický rozměr díla stojí za zmínku, i přesto, že je v budoucnosti, opět víceméně formou nové diktatury, všem lidem poskytnut blahobyt a jsou vymíceny války a utrpení, vždycky se najde nějaký věčně nespokojený „demokrat“, který se bezohledně snaží prosadit svoje demagogické názory. Ve své době to musel být, za použití nynějšího názvosloví, megahit. A ti lidé, zasažení toulavou nemocí, ze zastřeným zrakem bloumající, pomalou klátivou chůzí, odnikud nikam, se dozajista stali hlavní inspirací pozdějších tvůrců zombie filmů.