Studený jako kámen 2

160, 180, 200.
Hm.
Díky.
Jdem kamaráde. Je to všechno.
S Tebou jsou dobrý kšefty, kámo.
Nechceš jíst?
S Váma ani náhodou.
Hele. Nech kamaráda na pokoji.
Dobrý.
Klídek.
Tak dík. Ty mrňousi.
Ha, ha, ha.
Ty jeden buzerante.
Jsem taky nasranej.
Nechtěl jsem to projet.
Připadám jsi jak kretén.
Jak to myslíš?
Jak nás obrali.
Tak toho nech. Doma Ti ty prachy vrátim.
Nechal jsem je ve druhý peněžence, jo.
No jo, tak pojď. Odvezú Tě.
Ty mě zvezeš? V tomhle?
Ha. Ja stojím támhle. To je Tvoje?
Jo. Jezdíš v takovým auťáku a nemáš 2 kilá?
Mám je doma brácho.
Jeď za mnou, jo.
V pohodě, ne?

(Nakonec se Tony zasmál)

(Joe volá s Tonym)

Ahoj Tony.
Jo.
Tady Joe.
Dlouho jsme se neslyšeli.
Jo. Hele, víš.
Poslouchej, jedu do města.
Jo. Chci Tě vidět.
É, co? Kde to budeš?
Jo, jo vím, kde to je.
Hele Tony. Tony, někam se ztráciš.
Hele. Hele Tony, slyšíš?
Slyšíš mě, já tam přijedu za Tebou.
Tak jo.

(Poté Joe složil mobil)

Identifikovali jsme toho člověka z výtahové šachty.
Je to Afroameričan mužského pohlaví.
I jmenuje se Tyron Washington.
Známy jako Little Train.
Třiadvacet let. Vysoký pět stop. Čtyři palce.
Budeme s nimi mít problémy.

(Joe v bytě s Tonym)

Joe: Koho tu držíš jako rukojmí?
Tony: Koho tu držím?

(Pak se Tony zasmál)

(Little Train nahrává přes kameru)

Little Train: Sakra.
No, k čertu.
Takový svinstvá.

Jdeme na to.

Je čas.

Chytří lidé, špatné volby.

(Joe přišel na basketball s autem za Tonym)

Joe: To je můj kluk.

Jdeš pozdě.
Ty zas brzo. Jdeme!

Prohledej ten auťák!
To už sme udělali. Z jejich strany je čistej jako matka Tereza.