Strom vědění dobrého [TV inscenace]

POZOR, SPOILER

Dva kněží se přou kvůli výzkumu třetího. Tím je bratr Gregor Mendell, který opět vysvětluje svou hypotézu o dědičných znacích jinému bratrovi.

Následně je Gregor opět kárán bratrem Benediktem a citáty z Bible jsou jako palná zbraň.

Ve škole Gregor učí dle svého přesvědčení, i když už dopředu ví, že to nebude dělat dobrotu. Pak mu kamarád Karel Hosecký oznamuje, že odjíždí z Brna, protože získal konkursem místo v Mnichově na přírodovědné fakultě u profesora Negeliho. Nato později odpovídá Gregor tím, že prý objevil tajemství stvoření. Když však toto vysvětluje učencům, dostává tři krát podtrženou výbornou, i když je teoreticky nepřesvědčil. Pak mu přichází dopis od Negeliho, že pokusy s hrachem nejsou dokončeny a je třeba začít znova.

Na výstavě vyhrává se třemi plody a obdrží tři dukáty. On však o ně moc nestojí a nabízí je na příští roku tomu, kdo splní šlechtitelské úkoly.

Gregorovi se nezdaří pokus s jestřábníky, ale nevzdává se. Jenže přichází rána „zezadu“, a to v otázce zdraví. Gregor oslepne. Co bude dál? Bude slepý navždy, nebo se uzdraví?

Čteme-li zprávy o hektarových výnosech obilovin, které jsou při použití vyšlechtěných odrůd několikanásobné, často si ani neuvědomujeme, že k této genové inovaci bylo nejprve nutné poznat základy dědičnosti. Jejich objevitel Gregor Mendel žil a pracoval v minulosti v Augustiniánském klášteře v Brně. O životě a boji se zaostalou vědou i tehdejším zpátečnickým klérem, nedovolujícím odhalovat zákony přírody, byla v brněnském studiu ČT natočena původní inscenace Jiřího Svetozára Kupky. Režisér Jiří Bělka obsadil do hlavní role národního umělce Karla Högera.