Still Crazy - Pořád naplno

Stephen Rea se představí jako hlavní hvězda filmu STILL CRAZY, příběhu o slávě a pádu jedné smyšlené britské kapely ze sedmdesátých let. Strange Fruit se pokouší po násilném a médii velmi propíraném rozpadu o comeback po dvaceti letech. Zlomený a neustálými pokusy o lepší život vyčerpaný klávesák Tony dal dohromady plán, jak znovu začít se starou kapelou. Svůj první koncert odehrají na legendárním open-air festivalu ve Wisbechu! Karen, bývalá asistentka skupiny, dnes matka puberťačky Karen, pomůže Tonymu ostatní členy kapely přesvědčit, že na to pořád ještě mají. Udělají Strange Fruit tu samou chybu nebo se jednotlivým členům tentokrát podaří překročit svá ega a využijí druhou šanci být znovu slavní? A co víc, podaří se jim vůbec zorganizovat koncert ve Wisbechu včas?

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing
Premiéra: 14.03.2014 CX

Zajímavosti k filmu:
- Soundtrack k tomuto filmu byl nominovaný na Zlatý globus.

- Na soundtracku zpívají i herci z tohoto filmu, např. Hans Matheson nazpíval song "Live for Today" (Žít pro dnešek).

Lynette

Komedie o fiktivní rockové skupině a jejím comebacku po dvaceti jednom roce. Čtyři z původních pěti rockerů v 90. létech jen přežívají: klávesista Tony prodává prezervativy, hasák Les je pokrývačem, bubeník Beano pracuje v zahradnictví a nafoukaný a neschopný zpěvák Ray je notorický alkoholik. Po nezbytných zkouškách vyrazí soubor na turné po Nizozemí, které skončí fiaskem. Mládeži jsou obstarožní rockeři spíše pro smích. Naštěstí se nakonec objeví bývalý kytarista Brian, o kterém si všichni mysleli, že je dávno mrtvý...
Tvůrci se k 70. létům vracejí prostřednictvím krátkých retrospektiv, vytvářejících kontrast mezi energií nabitou minulostí hudebních hvězd a neradostnou přítomností vyžilých outsiderů. Komediální efekt vytváří parodické zobrazení nejrůznějších šoubyznysových manýr, spojených s rockovými koncerty a stylem života vůbec.
Program ART

Autor/Zdroj: /

Britsko-americká hudební komedie režiséra Briana Gibsona a zkušených scenáristů Dicka Clementa a lana La Frenaise Still Crazy - Pořád naplno zjevně těží z úspěchu nečekaného hitu Do naha!, s nímž má částečně
společný příběh i téma. Pojednává o fiktivní rockové skupiné Starnge Fruit, která se rozpadla v roce 1977 a kterou se o jednadvacet let později pokoušejí bývalí členové dát dohromady kvůli festivalovému vystoupení. - Čtyři z původních pěti rockerů přežívají v devadesátých letech v různých podmínkách: klávesista Tony se živí jako zásobovač automatů s prezervativy, kdysi ambiciózní baskytarista, zpěvák a skladatel Les Wickes je pokrývačem, přízemní bubeník Beano Baggot pracuje v zahradnictví zpěvák alkoholik a slaboch Ray Simms žije s bohatou manželkou, která prodává nemovitosti. Se svou původní manažerkou Karen, s bývalým zvukařem Hughiem a s mladým kytaristou Lukem, jenž nahradí údajně zemřelého vůdčího člena skupiny Briana, vyrazí Strange Fruit na turné po nizozemských klubech, kde se svým "vykopávkovým" stylem zažívá jedno fiasko za druhým. Když je vše ztraceno, objeví Karen Briana, jenž je ve skutečnosti naživu... - Tvůrci se k rockové kultuře sedmdesátých let
vracejí prostřednictvím flashbacků, vytvářejících kontrast mezi energií nabitou minulostí hudebních hvězd a neradostnou přítomností vyžilých outsiderů. Komediální efekt vytváři především parodické zobrazení nejrůznějších manýr, spojených s rockovými performancemi (nevydařený pokus o velkolepou show na maličkém pódiu na lodi). Ze sestavy stárnoucích muzikantů, kteří si nejsou jisti, zda mohou o generaci mladšímu publiku něco nabídnout, se nejvíce vydělují
blazeovaný zpěvák Ray a primitivní bubeník Beano díky přesným, lehce karikujícím výkonům hereckých představitelů. - Vyznavače rockových žánrů jistě zaujme hudební složka a pevná podobnost některých postav se skutečnými hudebníky.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Na konci se už nenáviděli, takže pánbůh zakročil - a kapela se rozpadla.
Za dvacet let sólového přežívání jim přibyla kila, vrásky, starosti a dluhy, naopak ubylo vlasů, zubů a iluzí o světě. Tonymu se nevedl kšeft s automaty na kondomy na Baleárských ostrovech, protože sem jezdí na dovolenou stále méně Angličanů. Karen se po osvědčené trase manžel - barák - dcera - rozvod dopracovala k profesi po zadku plácané holky pro všechno. Les si díky manželce zařídil živnost pokrývače, kterou se naučil za ta léta upřímně, ale opravdu upřímně nenávidět. Ray si pořád drží iluzi velké rockové hvězdy, žijící na šlechtickém panství, jeho Větrná hůrka je ovšem finančně na dně stejně jako samotný Ray, který svatební společnost důsledně oslovuje: "Hello, Wembley". A konečně Beano -jeho idyla v zapadlém zahradnictví vezme drasticky za své, když se tu objeví podezřele upjatá žena, ze všeho nejvíc připomínající daňovou úřednici, a začne se ptát po panu Baggotovi. Beanova průhledná výmluva, že tu sice pracoval, ale kvůli alergii na azalky, po níž čůral zeleně, odešel, nezabrala, takže chtě nechtě musel vzít nohy na ramena, pivní mozol do rukou a utíkat jako Lolao život. Daňový dluh 33 tisíc liber ho vybičoval ke vskutku mimořádnému sportovnímu výkonu, takže dosprintoval přesně pod kola Karenina auta, která se spolu s Tonym rozhodla dát legendární rockovou kapelu Strange Fruit po dvaceti letech zase dohromady. Pro Beana právě včas!
Přílivová vlna nostalgie po muzice 70. let se zdála být tím správným okamžikem udělat něco se svými zpackanými životy,
v hudebním vydavatelství ovšem chtěli mít jistotu, takže stařičký autobus se stejně zachovalými rockery Strange Fruit nejdříve poslali na turné po Evropě. Bez Briana, po němž zůstala jen stručná závěť, a jeho bratra, který se předávkoval v jednom bufetu už před dvaceti lety, zato se spoustou starých křivd a nových neduhů (vředy, meniskus, střeva, heksnšus...).
Příběh o znovuvzkříšení fiktivní britské rockové kapely nese řadu společných znaků s jinou veleúspěšnou ostrovní komedií Do naha!, která byla před dvěma lety dokonce vyhlášena Evropským filmem roku. Stejně jako v příběhu šesti sheffieldských nezaměstnaných, pořádajících z existenčních důvodů pánskou striptýzovou show, vůbec nešlo o erotiku, ani tady není rokenrol tím hlavním. Jde o pět tragikomických figur se specifickými životními zkušenostmi a problémy, postavených na důležitou životní křižovatku. Jejich počínání je pak líčeno s jiskřivým, častokrát typicky suchým britským humorem, a lehounkou dávkou sentimentu a odlehčeno nejen ryze situačními gagy, ale i realisticky pojatými znameními osudu. Přes nadsázku a výrazné komediální ladění ovšem tvůrci nezapomínají ani na přesnou sociální charakterizaci jednotlivých postav a prostředí, čímž filmový příběh neztrácí svou věrohodnost, přesvědčivost a smutnou pravděpodobnost.
Stejně jako se Do naha! nemohlo pyšnit zrovna hvězdným obsazením, ani komedie Still Crazy zvučnými hereckými jmény zrovna neoplývá. Bezpochyby nejznámějším je Stephen Rea v roli Tonyho, který byl svého času nominován na Oscara za Hru na pláč a vidět jsme ho mohli i ve filmech Interview s upírem či Michael Collins. Absence hvězd ovšem nic nevypovídá o kvalitě hereckých výkonů, které jsou do jednoho velmi dobré. Vyniká zejména Bill Nighy, jehož rokenrolová mumie Ray, utápějící se v křeči a vnějškových siláckých gestech, nabízí nejulítlejší a zároveň nejlépe vybalancovanou, dojemně smutnou marnost dohnat na stará kolena to, co v mládí nestihl a trestuhodně promarnil.
Režisér Brian Gibson, který je vedle nepovedeného thrilleru Porotce s Demi Mooreovou podepsán i pod výborným životopisným snímkem Tina Turner o stejnojmenné černošské zpěvačce, natočil neotřelou komedii na celkem nevšední téma. Zatímco většina podobných filmů se logicky soustřeďuje na hvězdné okamžiky jednotlivých kapel (připomeňme vynikající parodii Roba Reinera Thi.r ls Spinal Tap nebo Hanksův snímek o vzestupu a pádu jedné kapely To je náš hit!), pohled za horizont 21 let patří mezi vzácné výjimky, o to zajímavější, že comebacky někdejších star stále zůstávají celosvětovou módou. Ačkoliv se Gibson spolu se scenáristy Dickem Clementem a Ianem La Frenaisem několikrát dopouští nežádoucích zjednodušení (např. tisková konference před koncertem ve Wisbechů), dovede je naštěstí velmi obratně shodit.
Výsledkem je na první pohled nenápadná, o to však příjemnější komedie o starých rockerských hvězdách, které začínají znovu od nuly po laciných klubech a které musejí spolknout nejednu hořkou pilulku na své cestě za ztracenou slávou. Jako například Ray, který se domníval, že si k němu koneč~ ně někdo přišel pro autogram, zatímco poslíček chtěl jenom podpisem potvrdit dodávku pizzy.

Autor/Zdroj: Sedláček Jaroslav/Cinema