Stav obležení

V Saúdské Arábii explodují americká kasárna a zprávy naznačují, že za útokem je šejk Ahmed Bin Talal. Americká armáda šejka unese, což vyvolá v New Yorku vlnu terorismu. FBI pověří vyšetřováním svého agenta Anthony „Huba“ Hubbarda, který se po sérii atentátů chce zasadit o to, aby šejka propustili. Ten se při pátrání setká s Elisou Kraftovou ze CIA, která se mu svěří, že je na stopě teroristické buňky. Mezitím tři muži v Brooklynu obsadí další autobus s pasažéry a vyhodí ho do vzduchu za použití stejné výbušniny jako v kasárnách v Saúdské Arábii. FBI vystopuje Araba Aliho Waziriho, který přicestoval do USA, přestože je na seznamu teroristů. Zaručil se za něj přítel Elisy, Samir Nazdhe, který je jejím svědkem a pomáhá jí v pátrání po teroristech.

FBI vypátrá v Brooklynu úkryt teroristů a všechny postřílí. V bytě se najdou detonátory a semtex. Buňka je zničena a Hub s nejbližšími přáteli oslavuje. Další bomba teroristů však vybuchne v divadle na Broadwayi. Jsou desítky mrtvých, v New Yorku nastane panika a město je zcela paralyzováno. Spekuluje se o nasazení armády…

Hub se schází s politiky a dozvídá se, že Elise se ve skutečnosti jmenuje Sharon Bridgerová a účastnila se tajné operace v Iráku. Sharon tvrdí, že Samir je na jejich straně, protože se s ní účastnil operace, jejímž cílem bylo svrhnout Saddáma Husajna. Vysvětluje, že každá z teroristických buněk nyní funguje nezávisle a v USA můžou být tak tři čtyři. Vzápětí dojde k atentátu na budovu FBI, kde sídlí hlavní stan boje proti terorismu. Mezi šesti sty oběťmi jsou všichni Hubovi kolegové s výjimkou jeho nejbližšího arabského spolupracovníka agenta Franka Haddada. Veřejnost volá po zásahu armády... Generál Bill Devereaux se svými jednotkami obsazuje New York a vyhlašuje stanné právo. V Brooklynu začnou razie, jsou zatýkáni nevinní Arabové a sváženi na stadiony. Samir prozradí Hubovi, že o víza pro Araby ho požádal majitel autodílny Tarik Hussejní. Hub jede do autodílny, ale netuší, že je odposloucháván…

Armáda zasáhne a generál Devereaux Tarika, který o další buňce nic neví, mučí a nakonec ho zastřelí. Sharon vypráví Hubovi, že šejka platili, aby jim pomohl svrhnout Saddáma Husajna, a ona cvičila Araby pro akci. Pak se změnila politika a ona Arabům sháněla víza, protože se ocitli na seznamu teroristů. Hub jí vyčte, že je učila vyrábět bomby a oni teď dělají to, co je naučila. Sharon to chce napravit. Říká, že se Samir zkontaktoval s poslední buňkou, a Hub se s nimi má setkat...

Zdroj: FTV Prima

Anthony "Hub" Hubbard (Denzel Washington) je velitelem speciální jednotky, složené z členů FBI a newyorské policie, určené k potírání terorismu. Elise Kraftová je agentkou CIA s mnoha kontakty v arabsko - americké komunitě, pracuje v utajení. Generál William Devereaux je voják každým coulem, nesmlouvavý a loajální. Po sérii pumových útoků svedeni svou prací dohromady. Ve svém společném úsilí bránit svobodu a demokracii jsou vedeni jinými osobními morálními principy a jejich následná kofrontace je nevyhnutelná.

Do hlavní mužské role dramatu, který se zabývá otázkami způsobů a možností ochrany demokracie tváří v tvář fundamentálním postupům, obsadil režisér Ed Zwick (Legenda o vášni) stejně jako ve svém předešlém filmu Odvaha pod palbou Denzela Washingtona (Případ Pelikán, Philadelphia, Krvavý příliv). V hlavní ženské roli uvidíme Annette Beningovou (Valmont, Americký prezident, Mars útočí), hvězdnou trojici doplňuje nikdo menší než Bruse Willis (Poslední skaut, Smrtonostná past, Pulp Fiction - historky z podsvětí, 12 opic, Armageddon).

Anthony "Hub" Hubbard (Denzel Washington) je velitelem speciální jednotky, složené z členů FBI a newyorské policie, určené k potíráni terorismu. Elise Kraftová je agentkou CIA s mnoha kontakty v arabsko - americké komunitě, pracuje v utajeni. Generál William Devereaux je voják každým coulem, nesmlouvavý a loajální. Po sérii pumových útoků je v New Yorku nastoleno stanné právo a tito tři lidé jsou při plněni svých úkolů svedeni svou prací dohromady. Ve svém
společném úsilí bránit svobodu a demokracii jsou vedeni jinými osobními morálními principy a jejich následná konfrontace je nevyhnutelná.

Do hlavní mužské role dramatu, který se zabývá otázkami způsobů a možností ochrany demokracie tváří v tvář fundamentálním postupům, obsadil režisér Ed Zwick (Legenda o vášni) stejně jako ve svém předešlém filmu Odvaha pod palbou Denzela Washingtona (Případ Pelikán, Philadelphia, Krvavý příliv). V hlavní ženské roli uvidíme Annette Beningovou (Valmont, Americký prezident, Mars útočí), hvězdnou trojici doplňuje nikdo menší než Bruce Willis (Poslední skaut,
Smrtonosná past, Pulp Fiction - historky z podsvětí, 12 opic, Armageddon).

Autor/Zdroj: Hoffman Tomáš/Propagační stránky tohoto filmu


Film: New York je zmítán teroristickými útoky a pokud FBI nedostane situaci pod kontrolu, bude nasazena armáda. Šéf odděleni FBI pro boj s mezinárodním terorismem Anthony Hubbard (Denzel Washington) tak bude nucen bojovat také s nesmlouvavými praktikami generála Devereauxe (Bruce Willis) a jistě chápete, že to nebude procházka růžovým sadem. Můžete se tedy těšit na další porci nabubřelých hlášek typu: „Mám k dispozici armádu Spojených států, nejničivější
a nejhroznější zbraň na světě a neváhám ji použít!".
Vybavení: Dolby Digital 5.1, titulky, výběr scén.
Navíc: film o filmu a trajler.
Verdikt: Stanné právo v Brooklynu a koncentrační tábor v Madison Square Garden vás možná na chvíli zaujmou, ale po zbytek filmu se neubráníte pocitu, že vše, co se před vámi odehrává, připomíná pompézní mýdlovou bublinu těsně před prasknutím. Jediný bonus v podobě desetiminutového filmu o filmu už na tomto nepříliš pozitivním dojmu moc nezmění.
David Dovole Total Film 2000/7/100
Film: *** Disk: **





Denzel Washington, Bruce Willis a Annette Beningová chrání New York před bombovými útoky teroristů.


Spojené státy ztratily svou nevinnost 26. února 1993. Toho dne v podzemních garážích dvojice slavných mrakodrapů World Trade Center vybuchla teroristická nálož. Škody naštěstí nebyly tak ničivé, jak teroristé doufali, ale děsivá realita nebezpečí na každém kroku, dobře známá ze zpráv z Londýna nebo Jeruzaléma se stala součástí života milionů Američanů. Incident probudil Šípkovou Růženku státní správy k horečné činnosti. Kongres v rekordní době schválil nový zákon. Podle něj se v každém větším městě podílejí na boji a prevenci proti terorismu společnými silami a pod společným velením jednotky FBI, místní policie a armáda.

Speciální agent FBI Anthony Hubbard (Denzel Washington) je velitelem právě takové spojené protiteroristické jednotky v New Yorku, městě, které je vedle Washingtonu první položkou na likvidačním seznamu všech ideologicky zbloudilých pyrotechniků. Při jedné z preventivních akcí - sledování pohybu podezřelé hotovosti mezi newyorskými Araby - zatknou Hubbard a jeho lidé tajemnou Elise Kraftovou (Annette Beningová), ze které se po několika vtipných replikách a nekompromisním přístupu "Hubbyho" vyklube tajná agentka CIA, plnící inkognito náročnou misi mezi Američany arabského původu. Kraftová vyrostla v Libanonu, hovoří plynně arabsky a má mezi muslimy desítky nedocenitelných kontaktů. Zatčení výrazně ohrozilo její misi a to si pište, že mezi Kraftovou a Hubbardem se rozhodně nejedná o lásku na první pohled. A pak dojde k prvnímu výbuchu.

Teroristé zajmou v Brooklynu autobus plný cestujících. Hubbard se snaží s profesionalitou zkušeného operativce vyjednávat, ale autobus s desítkami nevinných obětí i dvojicí sebevražedných teroristů vyletí do povětří. I ostřílení profesionálové z jednotky jsou šokováni. Teroristé od začátku věděli, že autobus exploduje, čekali pouze na to, až k místu budoucí tragédie dorazí co největší množství televizních kamer. Amerika je v šoku.

Zběsilé útoky pokračují explozí ve vyprodaném divadelním sálu na Broadwayi. Hubbard a Kraftová musejí spojit své síly, ale zatímco se jim daří jen velmi zvolna pronikat do struktury teroristické organizace, New Yorkem otřásají další sebevražedné výbuchy. Prezident Spojených států se proto rozhodne povolat do akce armádu. Nad New Yorkem je vyhlášen stav obležení.

Neomezeným pánem města se stává generál Devereaux (Bruce Willis). Původně byl proti nasazení armády, ale když jednou dostal od prezidenta rozkaz, pouští se do jeho plnění s rozhodností a nelítostnou krutostí zahořklého veterána války v Zálivu. Araby internuje v narychlo zřízených koncentračních táborech a při výslechu neváhá použít mučení. Hubbard a Kraftová mají o starost víc - musejí zachránit nejen New York před teroristy, ale i lidská práva a ústavu Spojených států před pošlapáním zupáckou holínkou.

Stav obležení je thriller, ke kterému se hodí zprofanovaný přívlastek politický. Vedle jiskérek vzrušení, napětí a skvěle zvládnuté akce by měla z plátna občas přeskakovat i "myšlenka" nutící diváka k zaujetí názoru a improvizovanému minisemináři cestou domů z kina. Témata jsou jasná: Lze při ochraně bezpečnosti občanů pošlapat jejich základní lidská práva? Jak dlouho lze bojovat proti nestvůrám, aniž by se člověk sám stal nestvůrou?

Obávám se, že český divák zůstane myšlenkovou vrstvou díla nedotčen. Na základní lidská práva si teprve zvykáme, během druhé světové války jsme nezavírali Japonce do koncentráku a Araby známe nanejvýš jako dealery drog z Prahy nebo náboženské fanatiky z televizních zpráv. Edward Zwick je velmi zručný a na hollywoodské poměry ambiciózní režisér. Navíc je také stoprocentní Američan a má potřebu tuto vlastnost zviditelňovat stejně jako dvě předchozí. Stačí si jenom vzpomenout na předchozí Zwickowy opusy Glory nebo Odvaha pod palbou. Ostatně i v těchto, po řemeslné stránce bravurních filmech, jsme zůstávali tématicky tak trochu mimo. Emancipace černochů prostřednictvím účasti v Občanské válce je byť i jen jako zástupný symbol pro našince sice srozumitelná, ale chybí mu opravdovost a uvěřitelnost. Totéž platí o Odvaze pod palbou - jak se dívat na hledání a vymezování pojmů jako jsou vojenská čest a hrdinství s mrazivým traumatem několikanásobného historického selhání?

Stav obležení je navíc kvůli své snaze o seriózní sdělení připoután v detailech okovy věrohodnosti až příliš těsně k realitě. Bez oné absurdní poezie bezedných zásobníků, milostné subzápletky a dalších nezbytných rekvizit žánru nemůže být film oceněn ani jako zábavná spotřební komerce. A tak tím nejzajímavějším, co Stav obležení nabízí, je silné herecké obsazení v čele s charismatickým Denzelem Washingtonem, Zwickovým kmenovým hercem, který za vedlejší roli v jeho Glory získal Oscara. Naopak dokonalým nedorozuměním je obsazení Bruce Willise do záporné role generála Devereauxe. Záměr tvůrců byl jasný - využít Willisova heroického typu a probudit divákovy sympatie. Změna z amerického hrdiny ve fašistu v uniformě pak měla být překvapením a šokem. Jediným šokem, který obsazení Willise přineslo, je ten z jeho špatného výkonu.

Co se vlastně Zwickovi se Stavem obležení podařilo? V první řadě prodělal, protože film měl rozpočet 80 milionů a v USA utržil necelých 40 milionů. Za druhé, i když měl v úmyslu pravý opak, podpořil v divácích rasistické či spíše xenofóbní nálady vůči Arabům. Za třetí, neskutečně naštval všechny poctivé Araby, kteří nejsou náboženští fanatici, nehrají si s výbušninami a milují svou novou vlast. Ostatní Arabové Zwickův film neviděli. Mají jiné starosti.

Autor/Zdroj: Dovole David/DVD