Srdce královnino

"Srdce královnino". Postava skotské královny Marie Stuartovny pro svůj tragický osud vábila nejen dějepisce a básníky, ale samozřejmě, že i filmaře. Jak povahou, tak i zjevem a svým pohnutým životem byla opravdu dramatickou postavou. Krásná, duchaplná, na francouzském dvoře vzdělána, sama básnířka, při tom ctižádostivá, byla stržena proudem tehdejší politiky, nevyznala se však příliš v jejich intrikách, až se dala do ochrany své hlavní soupeřky, anglické královny Alžběty. Ta ji zajala a dal uvěznit a po několikaletém žalářování po rozsudku parlamentu popravit v roce 1587. Pro velký historický film látka jako stvořená. Ovšem i náročná: vykreslit dokonale prostředí doby a umístit hlavní osoby do něho tak, jak by si asi počínaly za tehdejšího způsobu myšlení, za tehdejších mravních, náboženských a politických poměrů. A tu vytvořil režisér Carl Froelich dílo opravdu monumentální.Jeho umělecká hodnota stoupala tím, že nedal na sebe působit přítomným stavem, že nevytvářel dílo politicky tendenční. Děj filmu se rozvíjí především ve Skotsku, kde mohutné stavby a puritánská ponurost kontrastují s mládím ovdovělé královny, s jejími názory, přinesenými z francouzského dvora, s její chutí k životu a snad i lehkomyslností. Kdopak to ví, jak tomu doopravdy bylo? John Knox, její odpůrce a vůdce skotských puritánů, ji proklínal jako necudnou a sprostou, její bratr ji nazýval zrádkyní a ničitelkou království, lid, v tomto případě spíš lúza, která jí dříve vynášela až do nebes, nyní po jejím pádu ji častovala nadávkami vražedkyně a děvka. Alžběta ji nazývala svou "sladkou sestrou" - a uřízla jí hlavu. A tuto postavu ve filmu zpodobňuje Zarah Leanderová. Propůjčila mladistvé královně rovnováhu a rozumovou vyspělost dospělé a zkušené ženy, nechávala vyzařovat z její bytosti touhu po životě, radost z něho, z jeho krás, z umění, ze hry a těžko si představit, že by si ve filmu královna nezazpívala, když ji hraje Zarah Leanderová. Samozřejmě, že tam zpívá, ale píseň je teskná. Jejího druhého manžela (prvním byl francouzský král František II.) Darnleye hraje Axel von Ambesser, který výstižně zejména charakterizoval změny, které se s ním udály, královnina milence Bothwella, který dal Darnleye zabít a sám pak neunikl krutému trestu (to je jen ve filmu proti historické pravdě), představuje Willi Birgel, pohotový a s rozvahou jednající. Mariininu soupeřku, anglickou královnu Alžbětu, ženu chladnou, politicky vypočítavého rozumu, hrála Marie Köppenhöferová. Film zůstal tady věrný historii, podle níž se obě královny osobně nikdy nesetkaly. Kromě nich ještě ve filmu defiluje početná řada postav. Na závěr je třeba vyzdvihnout a pochválit práci kameramana za krásné záběry vůbec, především však za dokonalé nasnímání dobově přesvědčivých staveb.